O této problematice přinesli příspěvek Marcel Hecht a Buckhard Böbel, experti na poradenství pro management z poradenské společnosti AAA Auctor Actor Advisor. Všechny ankety vykazují podobný výsledek, že až 80 % zaměstnanců se už nechce vrátit ke starému uspořádání pracovních dnů. I pro firmy je hybridní pracovní organizace, tedy mix mobilní práce a přítomnosti na pracovišti, atraktivní. Ukazuje se potenciál všestranných úspor a menší potřeby kancelářských prostor.
Mohlo by vás zajímat: Polovina lidstva je online a většinou na mobilu
Produktivita zůstává vysoká
Obava, že by produktivita přechodem na home office mohla spadnout, se ve většině firem nepotvrdila ani během prvního, ani druhého lockdownu. Ve dvou anketách AAA Auctor Actor Advisor z léta 2020 a z ledna 2021, na nichž se podílelo 27 respondentů z vrcholových pozic zastupujících celkem 65 000 zaměstnanců a pojistné ve výši 53 miliard EUR, uvádělo 63 % z nich, že produktivita práce je všeobecně nebo převážně na vyšší úrovni než v předchozím roce. Nápadné ovšem je, že 22 % dotázaných se vyjádřilo, že produktivitu nelze posoudit.
Současný stav je New Normal
V mnoha pojišťovnách se nyní rozpracovávají nové koncepce pracovní organizace, které mají za cíl win-win situaci jak pro zaměstnance, tak i pro firmu. První otázka často zní, kdo může pracovat mobilním způsobem: všichni zaměstnanci nebo jen štábní zaměstnanci? Druhá otázka se týká budoucích kvót přítomných osob na pracovišti. Rozhodne o tom zaměstnanec sám, kdy půjde do práce, nebo k tomu ustaví firma nějaký určitý rámec, aby například zajistila zdárný průběh týmových porad nebo zdar kreativních částí práce?
Mohlo by vás zajímat: Finanční gramotnost Čechů poklesla. Kvůli pandemii ale o penězích víc přemýšlíme
Celkově usilovali pojistitelé v Německu už na podzim 2020 o kvótu přítomnosti v práci 40-50 %, jiní vycházeli nižšího podílu. Ten je určován silně lokalitou nebo regionem. V aglomeracích, jako jsou Mnichov nebo Stuttgart, je sklon k home office přirozeně vyšší než ve středních obcích, kde třeba mnozí zaměstnanci přes poledne chodí nebo jezdí domů na oběd.
Sdílená místa jsou trend
Jakmile bude prognóza o podílu přítomných na pracovišti hotová, vytane další otázka: jak by se dala ušetřit kancelářská plocha, které nebude tolik třeba? To zpravidla předpokládá nastavení koncepce sdílených pracovních míst. V této souvislosti je především třeba vyřešit, zda se to bude týkat i těch, kdo budou i nadále chodit do práce z domova stabilně. I jejich stoly zůstávají z důvodu dovolené nebo nemoci průměrně z 15 % všech pracovních dnů prázdné a neobsazené.
Mohlo by vás zajímat: Na silnicích v EU zemřelo meziročně o 4 000 méně osob! Jak je na tom Česko?
Přesto ale 89 % respondentů uvádělo, že pro tento okruh zaměstnanců chtějí dále držet osobně přidělené stoly. Podobně dopadla studie ve výsledku ohledně vedoucích pracovníků, jako jsou například vedoucí skupin. I u nich plánuje na 37 % oslovených vlastní přidělený stůl a místo. K tomu, zda takové úvahy zůstanou neměnné i z hlediska delšího časového horizontu, je zapotřebí vyčkat, protože taková opatření přece jen mohou limitovat flexibilitu uspořádání prostoru a snižovat potenciál úspory kancelářských ploch.
Ve stejném duchu je třeba uvažovat o rozvržení doplňkových funkčních ploch pro videokonference, kreativní práci a koncentrovaný výkon. Tento business case také ovlivňují faktory jako jsou výškově snadno nastavitelné stoly, notebooky a software, které jsou zaměstnancům k dispozici. Vědci zabývající se prací a poradci doporučují při tvorbě konceptu sdílených pracovních míst vždy mít na paměti trojí rozměr: člověk, technika, prostory. Jinak se mohou lidé dočkat negativních důsledků, které vznikají z pocitu nezařazení, nepříslušnosti k celku, což může vést k podstatné ztrátě loajality a vztahu zaměstnance k firmě.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Vítejte v centrálně řízené ekonomice
Vazba zaměstnance jako faktor úspěchu
Jednou z hlavních výzev budoucího New Normal uspořádání práce je bezesporu vazba zaměstnance na celek a na firmu. Zaměstnanci, kteří se v kanceláři vyskytují jenom zřídka, musí být řízeni a vedeni jiným způsobem. Potřebnou součástí podnikové kultury budou do budoucna podpůrné nabídky pro manažerské síly pro vedení lidí na dálku, jaké už se etablovaly v mnoha institucích.
Motivace pro docházku do práce
Do budoucna bude zapotřebí hmatatelnějších přidaných hodnot pro to, aby zaměstnanci docházeli na pracoviště. Dojíždění trvající tam a zpět od dvou do tří hodin denně nebude už u rutinní práce pro lidi smysluplné. Práce během krize ukázala, že to ani není v mnoha případech nutné. Pro postupný úspěch hybridního způsobu práce je proto v konceptech tento aspekt velmi důležitým faktorem úspěchu.
Mohlo by vás zajímat: 4P v zemědělství: Pojištění, podpora, průzkum a proměna
Více dimenzí
Pro projekty hybridní organizace práce je významnou výzvou právě zohlednění možných dimenzí. Začíná to ochranou práce – kam spadá home office po pracovně-právní stránce, pokračuje přes ochranu dat a IT infrastrukturu, uspořádání kancelářských prostor, a končí řízením produktivity a kulturou řízení. I když všechny tyto aspekty mnohdy zaberou při projektování více času, vyplatí se tato investice nejpozději tehdy, kdy se dotyčná společnost po pandemii stane úspěšnou proto, že je pro lidi atraktivnějším zaměstnavatelem.
Komentáře
Přidat komentář