Jak se daří německému zdravotnictví v době pandemie?


			Jak se daří německému zdravotnictví v době pandemie?

Jaký je vývoj německého zdravotnictví v době pandemie z pohledu manažerů soukromých zdravotních pojišťoven. A jaká je budoucnost německého zdravotnictví včetně soukromého zdravotního pojištění obecně?

Oliver von Ameln, jednatel společnosti adesso insurance solutions GmbH[1], uvedl, že dlouhodobé účinky koronavirové pandemie na společenský a hospodářský život nelze ještě dohlédnout. Faktem podle jeho názoru je, že žádný zdravotnický systém ve světě nebyl na pandemii připraven. Údaje o počtu obětí COVID-19 ve světě jsou velmi tíživé. Statistiky ale také umožňují učinit si představu o tom, které zdravotnické systémy ve světě se jeví jako stabilní a které rychle reagovaly na problémy.


Mohlo by vás zajímat: Co kryje první německé pojištění řidičského průkazu?


Celkově se dá říci, že německý zdravotnický systém zvládá krizí poměrně dobře. Přesto se rychle ukázaly i jeho slabiny. To se na počátku týkalo obstarávání ochranných pomůcek. V dalším průběhu pandemie se vyjevily diskrepance v kapacitě disponibilního zdravotně školeného odborného personálu a pečovatelských sil. Nedostatek personálu byl naprosto zřetelný.  Prof. Andreas Beivers z vysoké školy Fresenius[2] v Mnichově, který se specializuje na problematiku národního hospodářství a ekonomiku zdravotnictví, v této souvislosti uvedl, že koronavirová pandemie se postarala o to, že otevřené přiznání nedostatku personálu, k němuž by stejně došlo, přišlo o dva roky dříve.  Jde o to, že demografický vývoj v Německu vede nutně již řadu let k rostoucí poptávce po zdravotních službách ve všech oblastech. Počet pacientů roste a je specifický značným podílem starších lidí a řadou osob s více onemocněními. V posledních letech se vyostřila situace zvláště v oblasti péče.

Do povědomí veřejnosti se díky pandemii silněji dostalo další existující problémové téma. Naprosto jasnými se staly nedostatky v předávání zpráv o počtu nově nakažených na Institut Roberta Kocha. Stále docházelo ke zpoždění. Viditelným se stalo chybějící síťové propojení zdravotnických úřadů s aktéry zdravotnického systému, ale rovněž mezi těmito úřady navzájem.  V médiích se vynořovaly také články, jež rozebíraly otázku, proč taková fakta a údaje stále ještě musejí být posílány faxem.  


Mohlo by vás zajímat: Evropská komise: Povinný nefinanční reporting pro všechny větší firmy


Masivní kritika se snesla i na vývoj varovné koronavirové aplikace (“Corona-Warn-App”), která kvůli anonymizovanému poskytování údajů byla pouze omezeně způsobilá pro identifikaci infekčních skupin. Z tohoto důvodu jsou pochopitelná následující slova Annabritty Biederbick, předsedkyně představenstva německé pojišťovací skupiny Debeka[3], že ochrana osobních údajů je důležitá, ale může také bránit zdravotní péči. Podle ní je relevantní diskuze o zřejmých překážkách, rezultujících z ochrany osobních údajů, naprosto nutná.  

Z tohoto hlediska se koronavirová krize projevila jako určitý urychlovač negativního vývoje. Nepopiratelné jsou ovšem též pozitivní trendy, obzvláště v digitalizaci Německa. Jako příklad lze zmínit zaměstnance na homeofficu, kteří nadále vykonávali svoji práci s pomocí např. videokonferencí, a obchodníky, kteří přes zastavení či omezení ekonomických aktivit byli s pomocí digitálních řešení nadále k dispozici klientům. Enormní digitální posun nastal rovněž v samotném zdravotnickém systému. Týká se to například procesů uvnitř společností a komunikace s klienty. U pojištěných osob měly pozitivní ohlas i digitální ordinační hodiny.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Googlením ještě nikdo nezmoudřel


Digitální služby ve zdravotnictví získaly na významu a byly akceptovány. Lidé se naučili mnohem lépe zacházet s digitálními procesy. Tak by tomu mělo podle některých expertů být i v budoucnu při využívání elektronické zdravotní dokumentace. Pro soukromé zdravotní pojišťovny z toho vyplývá zcela konkrétní úkol, a to převést nové služby do výkonového spektra tarifů soukromého zdravotního pojištění.

Další pohled na danou problematiku prezentoval Ekkehard Mittelstaedt, jednatel společnosti MGS Meine-Gesundheit-Services GmbH. Podle jeho názoru měla pandemie v každém případě vliv na inovační sílu a připravenost investovat do nových technologií. Přál by si, aby byl tento pohyb zachycen a Německo se stalo v rámci Evropy přátelštější k inovacím. Zároveň ale zdůraznil, že je třeba odstranit byrokratické překážky. Mittelstaedt pokládá za podstatné, že vypuknutí pandemie a zacházení s ní nikterak neuškodilo image zdravotnického systému u pojištěných osob.


[1] Jde o firmu s 330 zaměstnanci, mezi něž patří specialisté na pojištění, pojistní matematici, projektoví manažeři, vývojáři softwaru a konzultanti v oblasti IT.
[2] Hochschule Fresenius – viz Hochschule Fresenius – Wikipedia
[3] Debeka – tato skupina nabízí širokou paletu pojistných a finančních produktů. Patří mezi 5 největších poskytovatelů služeb v německém pojišťovacím sektoru a sektoru stavebního spoření.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články