Insurtech jako tržní imperativ dneška

Pojistný obzor je k přečtení ZDE

S rozmachem insurtech firem přichází výrazný tlak na efektivnost pojištění a vlastně můžeme říci i celého pojišťovnického sektoru. Tyto start-upy se zaměřují na specifické potřeby klientů, které tradiční pojišťovny na trhu nemají ambice uspokojit, příp. neumějí vytvořit finančně příznivější produkt přímo na míru. Rostoucí trend a úspěšnost insurtechu dokazují např. investice, které v roce 2017 celosvětově činily 1,65 mld. USD, avšak v roce 2018 byly již na hodnotě 3,18 mld. USD, tj. téměř se zdvojnásobily. Insurtech společnosti se více zaměřují na oblast neživotního pojištění a můžeme je dělit např. do následujících kategorií:

• on-line srovnávače – srovnávání pojistných produktů od pojišťoven na trhu;
• peer-to-peer pojištění – pojištění postavené na přímých vazbách mezi pojištěnci;
• blockchain a chytré kontrakty – přináší automatizaci během vyřizování nastalých pojistných událostí;
• big data analýza – využívána pojišťovnami k efektivnějšímu zacílení na zákazníky;
• digitální brokeři – např. správa pojistného kmene na jednom místě;
• doplňkové pojištění – např. pojištění elektroniky;
• on-demand pojištění – pojištění na krátké časové úseky sjednatelné během okamžiku zejména prostřednictvím mobilních zařízení.

Příp. můžeme insurtech společnosti dělit dle regulatorní podmínky: zda disponují, nebo nedisponují pojišťovací licencí.

Mohlo by vás zajímat: Kolik je v Česku dětí se zdravotním postižením?

1 Rozdíl mezi insurtech společnostmi a pojišťovnami

Insurtech společnosti prozatím působí na tradiční pojišťovny spíše jako riziko, neboť je nutí a budou nutit ke snižování nákladů i ceny pojistného a k více osobnímu přístupu vůči klientům. Na druhou stranu si pojišťovny tento stav jistě uvědomují a snaží se např. uzavírat strategická partnerství s insurtech společnostmi nebo do nich investovat kapitál. Insurtech společnosti se však oproti pojišťovnám zaměřují především na příležitosti vzniklé díky novým technologiím a na výnosově atraktivní oblasti, které spolu nesou vyšší riziko a nejsou cílem tradičních pojišťoven z důvodu regulace. Insurtech společnosti se ani nemusí zaměřovat pouze na stejnou oblast pojištění jako pojišťovny a tím jim konkurovat – dle společnosti McKinsey až 40 % z nich nabízí nové pojišťovací služby.

Co do počtu zaměstnanců jich mají insurtech společnosti samozřejmě řádově méně. Díky prakticky plné digitalizaci, kterou disponují, neroste počet jejich zaměstnanců zásadním tempem, a proto nečelí takovému riziku nedostatku zaměstnanců jako tradiční pojišťovny. Nesporná výhoda insurtech společností tkví také v nižších nákladech oproti pojišťovnám, čehož dosahují několika různými způsoby: Zaměřují se spíše na jeden produkt či na úzkou skupinu produktů a tím pádem se nezatěžují méně výnosnými produkty. Ušetří také mzdové náklady, neboť zaměstnance nahrazují chatboty nebo umělou inteligencí.

Nemalým rozdílem oproti tradičním pojišťovnám je marketing zaměřený na sociální média, protože insurtech společnosti cílí hlavně na mileniány, kteří mívají vřelejší vztah a vyšší míru důvěry ke startupům oproti starším generacím. Pojišťovny na sociálních sítích komunikují v omezenější formě a s většími obavami, a to i z důvodu reputačního rizika, kterému čelí řádově ve vyšší míře.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zase přestupný…

2 Pokročilé technologie v pojišťovnictví

2.1 Umělá inteligence, machine learning, internet věcí a big data

Umělá inteligence zažívá v posledních letech velký rozmach a pokrok. Využívají ji fintech i insurtech společnosti. Ty aplikují strojové učení k analýze dat a chatboty při komunikování se zákazníky, příp. při řešení pojistných událostí, čímž, jak bylo zmíněno výše, dokážou podstatně redukovat lidský faktor a s ním i mzdové náklady. S nástupem umělé inteligence jde ruku v ruce také využívání neuronových sítí.

Neuronová síť představuje strukturu, která si bere za vzor fungování lidského mozku. Neurony jsou spolu vzájemně propojeny a předávají si mezi sebou signály. Neuronové sítě jsou schopny učit se na základě sady vstupů, které vedou k určitému výsledku a u nově dodaných vstupů jej dokážou předpovídat. Nesporná výhoda neuronových sítí se skrývá ve faktu, že dokážou reagovat na nově vložené vstupy a učinit z nich obecné závěry a umí také řešit nelineární úlohy. V pojišťovnickém sektoru mohou neuronové sítě výborně sloužit např. k odhalování podvodů a následné výplatě pojistného plnění takřka během okamžiku, resp. mohou zastat celý proces, od nahlášení pojistné události až po její vyřízení. Jejich další přínos se projevuje při komunikaci s klientem nebo při analyzování pošty. Neuronové sítě se v pojišťovnickém sektoru nacházejí zatím na svém počátku a zůstává otázkou, jaké úkoly budou insurtech společnosti, příp. pojišťovny, schopny skrze neuronové sítě zastat.

Mohlo by vás zajímat: UNIQA: Marek Bártek se stal členem představenstva a obchodním ředitelem

V dnešní digitální době začínají zákazníci obecně vyhledávat věci na míru, což se týká i pojištění. Umělá inteligence nabízí možnost dosažení požadavku personalizace ve výrazně kratším čase, včetně rychlejšího přístupu. Machine learning můžeme technicky vzato považovat za velmi specifické odvětví umělé inteligence. Stojí na ideji, že můžeme postavit takové stroje, které budou schopny pracovat s daty a samy se z nich učit bez pravidelného fyzického dohledu. Machine learning není tedy pouze o vylepšení procesu uzavírání smluv a řešení pojistných událostí, ale také o automatizaci, která bude pomáhat s rizikovou analýzou.

Pod pojmem „internet věcí“ si můžeme představit připojení do sítě, ale nikoliv pouze pro chytré telefony nebo notebooky, ale např. pro komponenty chytré domácnosti. Zde může internet věcí najít široké využití, neboť např. dle počtu senzorů a zabezpečení domu navrhne pojišťovna pojištění na míru, včetně pojistného, příp. nabídne i varování, pokud klient nechá např. zapnutý sporák nebo vodu, čímž dokáže zabránit vzniku pojistné události. Na druhou stranu budou digitalizace a např. tato inovace zřejmě určitým způsobem zasahovat do soukromí klientů.

Data byla vždy vysoce ceněnou komoditou v pojišťovnictví a mohli jsme pozorovat snahu shromažďovat databáze s větší granularitou, příp. tvorbu prediktivních modelů. Využívání analýzy big dat[1] v pojišťovnictví není tedy žádným překvapením. Příkladem může být efektivnější zaměření na zákazníka nebo více podrobná riziková analýza klienta. Big data nacházejí využití také zcela jistě v telematice, při analýze chování řízení motorového vozidla. Nicméně musíme brát zřetel na problémy, které mohou vyplynout z využívání výše zmíněných technologií, např. na otázku etiky, na niž se budou regulátoři muset zaměřit. Pojišťovny zároveň musí vzít v úvahu např. evropskou směrnici GDPR, včetně možné výše pokuty při jejím nedodržení.

Mohlo by vás zajímat: TOP 10 nejčtenějších článků na oPojištění.cz v roce 2019

2.2 Blockchain

Pod pojmem „blockchain“ si můžeme představit decentralizovanou databázi, kterou spravuje více uživatelů. „Block“ označuje sekvenci transakcí v databázi a „chain“ pak pomyslný řetěz spojující všechny bloky. Nejčastěji dochází k ověřování transakcí určitou definovanou skupinou uživatelů blockchainu, kteří zadávají a potvrzují uložené záznamy. K nim má pak každý uživatel blockchainu přístup – kdykoliv si je tedy může ověřit. Za pomoci této architektury je téměř nemožné falšovat záznamy v databázi, protože by záznamy nebyly shodné se záznamy ostatních ověřovatelů.

Blockchain v pojišťovnictví využívá tzv. „chytrý kontrakt“, který představuje smlouvu přepsanou do podoby počítačového kódu kompatibilního s blockchainem. Chytrý kontrakt přijímá relevantní informace k předem daným náležitostem dohody a po splnění všech vyžadovaných náležitostí se kontrakt stává automaticky smluvně dohodnutým úkonem. V pojistném sektoru můžeme mluvit typicky o automatickém vyplacení pojistného plnění.

Mohlo by vás zajímat: U zkoušek z pojištění lze očekávat úspěšnost 60 až 70 %

Blockchain může pomoci klientům v případě snížení pojistného nebo poskytnutí mikropojistek společně s chytrými kontrakty. Typickým příkladem může být mikropojištění zemědělců v rozvojových oblastech. Např. během výskytu povodní v určité oblasti se za pomoci blockchainu událost nahlásí meteorologickému ústavu a při splnění podmínek kontraktu jsou pojistná plnění vyplacena těm postiženým farmářům, kteří si mikropojištění sjednali, což snižuje administrativní náklady i výši pojistného. Např. u zpoždění nebo zrušení letu vloží externí zdroj tuto informaci do blockchainu a ten automaticky vyplatí pojistné plnění všem, kteří si pojištění na daný let sjednali.

2.3 Peer-to-peer[2]

pojištění Peer-to-peer pojištění je postaveno na vzájemných vazbách mezi pojištěnci vkládajícími pojistné do jednoho společného fondu se stejným rizikem. Z vytvořeného pojistného fondu jsou následně vyplácena pojistná plnění. Za nevýhodu lze považovat fakt, že pojištěnci spolu musí sdílet stejný typ pojištění. Na druhou stranu nespornou výhodou je, že při bezeškodním průběhu se pojistné snižuje, příp. může dokonce dojít až k vrácení části pojistného. Peer-to-peer pojišťovny se prezentují klientům odlišně od tradičních pojišťoven, protože se klient cítí být součástí určité skupiny osob a vidina případného vrácení části pojistného ho žene k co nejvíce bezeškodnímu průběhu pojistného. Některé peer-to-peer pojišťovny fungují na principu pozvánek, tj. že sami klienti zvou své známé. Na druhou stranu ale mají motivaci zvát jen ty s předpokladem k bezeškodnímu průběhu, čímž vzniká vyšší transparentnost a zároveň zdravější kmen pojištěných osob. Nicméně tento koncept není dostatečně odzkoušený v praxi a snížení ani vrácení části pojistného nemusí být automatické při bezeškodním průběhu.

3 Kritika insurtech společností

Přestože mnohé inovace již běží, existují důvody, proč se jim pojišťovny zdráhají přizpůsobit se. Častokrát totiž přežily i proto, že jsou při inovacích a nasazování nových technologií velmi opatrné a mnohdy se vyhýbají i spolupráci se start-upy, které ponechávají v jejich vlastním odvětví. Problém však může být závažnější, než se na první pohled zdá, protože insurtech společnosti stále potřebují a vyžadují pomoc od etablovaných pojišťoven, aby zvládly upisování a řízení katastrofických rizik, se kterými nemají prakticky žádné zkušenosti.

Mohlo by vás zajímat: Glosa: Jaká je budoucnost multilevel marketingu?

4 Trendy a výzvy

4.1 Digitalizace

Insurtech společnosti přinášejí nový směr masivní digitalizace služeb a také procesů v pojišťovnictví. Pokud pojišťovny zaspí inovování poskytovaných produktů, služeb a vlastních procesů, mohou postupem času přijít o podíl na trhu, přičemž mohou buď začít digitalizovat a inovovat samy, nebo spojit síly s insurtech společnostmi. Ty se zaměřují na zákazníky se zájmem o moderní technologie, kterých bude postupem času přibývat a kteří budou výzvou pro pojišťovny v tom smyslu, zda souboj o ně dokážou ustát. Další metou pro pojišťovny bude vyšší míra kybernetické bezpečnosti, na kterou insurtech společnosti dbají a zakládají si na ní.

4.2 Podpora regulátorů

Regulátoři mají za úkol zajistit funkční rámec ochrany spotřebitele a finanční stabilitu a zároveň by měli umožnit všem zúčastněným stranám, včetně spotřebitelů, profitovat z výhod finančních inovací. Tradiční pojišťovny i insurtech společnosti čelí překážkám v oblasti regulace bránícím rozvoji inovací a efektivním a transparentním řešením, příp. správnému výkladu regulace. Řada regulačních orgánů v Evropě i v zahraničí nedávno přijala mnoho podnětů zaměřených na podporu finančních inovací. Příkladem jsou inovační centra, kde regulátoři nabízejí odbornou asistenci při problémech týkajících se regulace nebo na ni navazujících předpisů. Regulátoři dále nabízejí možnost testovat v kontrolovaném prostředí finanční inovace (po splnění určitých kritérií) a možnost následného nasazení inovace na trh. V neposlední řadě se jedná také o součinnost veřejného a soukromého sektoru např. vytvářením fór sloužících k výměně know-how, zkušeností nebo k navázání spolupráce pro financování inovací.

Mohlo by vás zajímat: YOUPLUS koupila portfolio pojistných smluv pojišťoven Basler  

4.3 Distribuční kanály

Pokud se podíváme na celý proces pojištění, od sjednání až po jeho ukončení, tak jedním z nejvíce dotčených článků řetězce budou distribuční kanály a vlastně i samotný prodej pojištění. Nadále bude vysoce ovlivňován digitalizací, neboť se pojištění čím dál tím více prodává prostřednictvím internetu nebo mobilních telefonů, které těží ze svého zjednodušení, a to nejen v rámci dostupnosti, menší časové náročnosti a výrazně nižších počátečních nákladů při absenci provize. Tento fenomén může mít za následek postupné snižování počtu pojistných zprostředkovatelů a agentů s efektem snížení pojistného při absenci klasické formy provize za sjednání pojištění.

4.4 Vstup internetových gigantů na scénu

V blízké budoucnosti budou klasické pojišťovny zřejmě čelit vstupu internetových gigantů, jako jsou např. Facebook, Google, Apple nebo Amazon, do oblasti pojišťovnictví. Ty pak budou chtít zúročit nashromážděné množství dat o svých zákaznících, což jim bude umožňovat daleko přesnější zacílení pojištění. Přesto zůstává otázkou, jak se k této situaci budou stavět regulátoři jednotlivých zemí, včetně outsourcingu a dohledu nad zatím neregulovanými subjekty.

Mohlo by vás zajímat: Allianz Barometr rizik 2020: Největším rizikem jsou kybernetické hrozby

5 Závěr

Insurtech společnosti na trh přinášejí novinky hlavně v oblasti digitalizace a zaměřování se na osobní potřeby potenciálního zákazníka. Insurtech společnosti však do budoucna nemusí nutně představovat zánik klasických pojišťoven, nicméně s největší pravděpodobností se stanou zdrojem tlaku na tradiční pojišťovny při jejich cestě k inovacím. Následující roky ukážou, jakým způsobem se k příchodu insurtech společností pojišťovny postaví. Hlavní roli na pojistném trhu budou hrát data a práce s nimi, hlavně co se týče jejich využití pro personalizaci pojištění. Zajímavé také bude sledovat postoj regulátorů k insurtech společnostem a k jejich propojení s pojišťovnickým sektorem.

Článek byl vypracován v rámci projektu IG 102029.

Pojistný obzor je k přečtení ZDE

Ing. Michal Vyskočil
Vysoká škola ekonomická v Praze

Použité zdroje

• Blockchain in in surance – opport unity or t hreat?. McKinsey [on-line]. New York: McKinsey & Company, 2016 [cit. 2019-08-13]. Dostupné z: <https://www.mckinsey.com/~/media/McKinsey/Industries/Financial%20Services/Our%20Insights/ Blockchain%20in%20insurance%20opportunity%20 or%20threat/Blockchain-in-insurance-opportunity-orthreat. ashx>.
• Braun, Alexander – Shreiber, Florian. The Current Insurtech Landscape: Business Models and Disruptive Potential [on-line] [cit. 2019-08-13]. Dostupné z: <https://www.ivw.unisg.ch/~/media/internet/content/dateien/instituteundcenters/ivw/studien/abinsurtech_ 2017.pdf>.
• Catlin, Tanguy, et al. Insurtech – the threat that inspires. McKinsey. New York: McKinsey & Company, 2017 [on-line] [cit. 2019-08-13]. Dostupné z: <https://www.mckinsey.com/ industries/financial-services/our-insights/insurtech-thethreat- that-inspires>.
• Davies, Stuart, 2018. Insurtech Impact 25 2018. 2018. B. m.: Oxbow Partners Limited. EIOPA Insurtech Roundtable: How technology and data are reshaping the insurance landscape [on-line] [cit. 2019-08- -13]. Dostupné z: <https://eiopa.europa.eu/Publications/ Reports/08.0_EIOPA-BoS17-165_EIOPA_Insurtech_ Roundtable_summary.pdf>.
• KPMG, Insurtech 10: Trends for 2019 McKinsey [on- -line] [cit. 2019-08-13]. Dostupné z: <https://assets. kpmg/content/dam/kpmg/xx/pdf/2019/03/insurtechtrends- 2019.pdf>.
• What is a Smart Contract?: Pactum. Medium [on-line]. San Francisco: A Medium Corporation, 2017 [cit. 2019-08-13]. Dostupné z: <https://medium.com/pactum/what-is-asmart- contract-10312f4aa7de>.

[1] Jako big data jsou označovány soubory dat, jejichž velikost přesahuje reálné možnosti jejich správy, zpracování a analýzy v přijatelném čase za využití běžně používaných softwarových prostředků.
[2] V přeneseném významu pojem „peer-to-peer“ využívá pro všechny služby princip „lidé lidem“.