Nad vlivem tohoto faktoru se zamýšlí Darius Pissulla, senior analytik divize pojistné matematiky ve společnosti Hannover Re.
Že celosvětová střední teplota už roky stoupá, je jasné, a účinky tohoto růstu už pociťujeme dnes, nikoli až za 20 či 30 let. Prosté fyzikální souvislosti ukazují, že vzduch teplejší o pouhý jeden stupeň Celsia může pohlcovat asi o 7 % vodní páry navíc. To vede k tomu, že cyklony, smrště a bouře s sebou přinášejí více vody a tento přebytek generuje potenciál záplav a povodní pustošících jakoukoli zemi. Další příčinnou souvislost lze spatřovat v tom, že se zvyšující se průměrnou teplotou se bude zvyšovat frekvence extrémních veder a sucha.
U obou těchto efektů si jsou meteorologové zcela jisti, že takové události budou čím dál častější a ničivější. Vědci zabývající se atmosférickými jevy mají u nich dostatečně dlouhé časové řady, aby mohli možné účinky změny klimatu odhadnout.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění a fotbal patří k sobě! Zvláště v Bavorsku
Jde-li o velké bouře s globálním přesahem a vliv klimatických změn na jejich frekvenci a intenzitu, jsou však bohužel doby pozorování a zaznamenávání dosud relativně krátké a mají mezery. Teprve od osmdesátých let, kdy bylo možné monitorovat globální jevy v počasí prostřednictvím satelitů, mohou meteorologové s jistotou říci, že žádná smrť nebo cyklon neunikla jejich pozornosti. Ten samý problém platí pro sledování extrémních událostí s krupobitím – mnohé jsou lokálního charakteru a ne všude jsou k dispozici měřicí přístroje, které by mohly jev kvalifikovaně registrovat.
Aby bylo možné vliv klimatických změn na nedávné a současné extrémní výkyvy počasí kvantifikovat a odhadnout, jsou zjednodušeně nezbytné dva početní modely: jeden, jenž zobrazuje současnou změnu klimatu, a druhý, který, který ho naopak nezohledňuje. Na základě kalkulací klimatického modelu se porovnávají pravděpodobnosti výskytu událostí. A ze srovnání je vliv klimatického posunu očividný. Tento relativně mladý vědní obor se jmenuje atribuční výzkum a do života ho uvedla německá klimatoložka Friederike Otto na univerzitě v Oxfordu.
Mohlo by vás zajímat: Tři oblasti, kde americké pojišťovny selhávají při vyřizování majetkových škod
Doposud je přiřazovací metoda použitelná jen na velkoplošné extrémní události v počasí, jako jsou sucha, vlny veder a srážky. Globální klimatické modely nemohou naproti tomu dostatečně precizně zobrazit lokálně omezené výkyvy, jako jsou bouře, smršti, oblasti nízkého tlaku s jejich ohraničením frontami nebo krupobití. Nicméně první krok směrem ke kvantifikaci vlivu klimatických změn na naše počasí a výskyt možných extrémů už byl učiněn. V praxi to znamená: experti na počasí mohou mezitím už poukázat například na to, že pravděpodobnost vlny veder, jakou jsme zažili loni v létě, vzrostla na dvojnásobek ve srovnání se situací, kde by klima nebylo působením člověka změněno.
Kvantifikace možných efektů změny klimatu je rovněž podstatnou výzvou týkající se obchodních modelů pojistitelů a zajistitelů. Zejména mezinárodně působící zajišťovny mohou mít k dispozici při pojistném kalkulovaném adekvátně podle rizik dostatečné kapacity ve formě rizikového kapitálu, aby mohly nabídnout dostatečnou finanční ochranu pro stávající pojistná řešení v případě dodatečných klimatických dopadů.
Mohlo by vás zajímat: Kamera, klapka, pojištění! Každý druhý hollywoodský trhák míří do Allianz
Klimatické změny změní doposud známá rizika a jejich oceňování. Objeví se nová, doposud ještě neznámá nebezpečí, a oba tyto efekty se dotknou dalších skupin obyvatelstva Země, jejichž propojištěnost je dosud slabá. Inovativní pojistná řešení a potřebná kvantifikace rizik jsou užitečná pohotovostní opatření pro předvídatelné dopady změny klimatu, a také pro včasná řešení ke zmírnění možných nebezpečí.
Komentáře
Přidat komentář