Insolvence z důvodu pandemie: Manažerům hrozí náhrada škody

Odpovědnostní rizika se totiž podle GDV zvýší mimo jiné z té příčiny, že předlužené podniky nemusejí až do konce roku 2020 vyhlásit úpadek. Odložení povinnosti vyhlásit úpadek však ekonomice nepomůže, nýbrž posune insolvenční vlnu do budoucna a již v současnosti způsobuje škody. Podle výkonného ředitele GDV Jörga Asmussena toto odložení pozměňuje pohled na skutečný vývoj hospodářství, udržuje podniky uměle při životě a všude to vytváří nejistotu.

Mohlo by vás zajímat: Jak se dopracovat v EU k lepší regulaci?

V pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti (pojištění D&O), popřípadě v pojištění odpovědnosti managementu, povedou zatím odložené insolvence k vlně právních sporů. Přitom jsou manažeři pravidelně konfrontováni s velmi vysokými požadavky na náhradu škody. Z aktuální analýzy GDV vyplývá, že z 368 škodních událostí v pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti způsobených úpadkem měly odpovědné osoby nést ze svého soukromého majetku v průměru téměř 7 mil. EUR.

První požadavky insolvenčních správců jsou podle GDV bez výjimky buď příliš vysoké, anebo zcela neodůvodněné. Proto musejí pojistitelé investovat mnoho času a peněz, aby přehnané požadavky odmítli či odvrátili. Náklady na soudní proces a náklady na obhájce činí v průměru po každé insolvenci přes 30 000 EUR, přičemž soudní proces trvá zpravidla více než dva roky. Na konci se ukáže, že většina požadavků či nároků je neoprávněná. 

Analýza GDV také dokumentuje, že u třetiny insolvencí nemuseli manažeři ručit vůbec za nic a že v žádném jednotlivém případě nemusely být nároky uspokojeny v plné výši. Místo toho byli manažeři zavázáni k náhradě škody v průměrné výši okolo 140 000 EUR, což jsou cca 2 % z původních požadavků.

Mohlo by vás zajímat: Jak Insurance Europe hodnotí IDD?

GDV je názoru, že právní řešení úpadků způsobených současnou pandemií požene právní náklady dále nahoru. Jednou z příčin je prý ta skutečnost, že ten, kdo se v posledních měsících dostal do špatné ekonomické situace, se musí nyní rozhodovat za nejistého právního stavu. To je pro ty, kteří rozhodují, spojeno s riziky, neboť v zásadě ručí osobně za všechny platby po vzniku úpadku. Po úpadku se mohou insolvenční správci zpětně dotazovat na celou řadou věcí a hledat případné porušení povinností. Hlavní může být otázka, zda úpadek plyne skutečně z pandemie. Je zřejmé, že u řady problémů se mohou přístupy a názory lišit, takže v případě pochybností bude muset rozhodovat soud.