K útoku došlo někdy v době od 10 do 18 hodin dne 3. října tohoto roku. Stalo se tak na Ostrově muzeí ležícím v samotném srdci Berlína. Komplex je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO a je hlavní turistickou atrakcí metropole. Vyšetřovatelé prý už prohlédli dlouhé hodiny záznamu z bezpečnostních kamer, aniž by objevili cokoli podezřelého.
Christina Haak, zástupkyně ředitele Berlínského státního muzea, informovala, že celkem bylo poškozeno 63 děl umístěných v Pergamon muzeu, ve Staré národní galerii a v Novém muzeu. Mezi poškozenými předměty není žádná vazba nebo pojítko a v jednání pachatele nebyl odhalen žádný zřejmý vzorec.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jaká je úspěšnost odborných zkoušek za 3Q 2020?
Friederike Seyfried, ředitelka Berlínské egyptské sbírky umístěné v Novém muzeu, informovala, že kapalina, která škody způsobila, byla olejnaté povahy, ale nezpůsobuje korozivní efekt. Více informací o bezbarvé tekutině nebylo oznámeno v souvislosti s probíhajícím vyšetřováním.
Podle vysokého policejního vyšetřovatele Carstena Pfohla navštívilo Ostrov muzeí v inkriminovaný den více než 3 000 lidí. Byla to sobota, navíc sváteční, protože Německo v ten den slavilo 30. výročí znovusjednocení. Komplikací navíc je fakt, že toho dne se jen 1 400 vstupenek rezervovalo předem na jméno, zatímco zbytek byl prodán návštěvníkům na místě. Policie už kontaktovala všech 1 400 známých jmen e-mailem, aby se dotázala, zda si dotyční nevšimli čehokoli podezřelého nebo neobvyklého.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zprava ČAP: Předepsané pojistné členů dosáhlo 137 mld. Kč
Dále policie informovala, že z taktických důvodů původně zamýšlela nezveřejňovat žádné detaily o incidentu. Poté, co však případ prosákl do médií a týdeník Die Zeit a rozhlasová stanice Deutschlandfunk o tom přinesly zprávu, musela policie reagovat. Vyzvala svědky, aby přinesli jakékoli informace o podezřelých lidech v muzeích dne 3. října.
Není jasné, jakým způsobem se tekutina dostala na poškozené předměty. Pravděpodobně byly vybrány nahodile a vyšetřovatelé se kloní k verzi, že za tím stojí jeden pachatel. Podle Carstena Pfohla ale samozřejmě nevylučuje policie i koordinovaný útok více osob. Policejní vyšetřovatel sdělil, že pátrání probíhá všemi směry, ale policie se nebude vyjadřovat k různým spekulacím nebo konspiračním teoriím, které se hned vyrojily v lokálních médiích.
Motiv je zcela nejasný, nelze se ničeho chytit, v poškozených objektech se nedaří nalézt spojitost nebo kontext. Podle Pfohla nejde o ojedinělý akt, protože i artefakty v jiných zemích byly v nedávných letech napadeny kapalinami. Zaměstnanci muzeí si takových incidentů nebo hrozeb nejsou vědomi. Škody na exponátech zjistil personál muzeí.
Mohlo by vás zajímat: Evropští pojistitelé v době pandemie: Jaké jsou dopady?
Podle Friederike Seyfried nejsou poškozeny žádné malby ani nejvěhlasnější díla. Ministryně kultury Monika Grutters v této souvislosti vyslovila naději, že opravdu půjde poškozené předměty zrestaurovat, ale současně nastolila otázky zabezpečení muzeí. Není to totiž poprvé, kdy byla berlínská státní muzea zaskočena. V březnu 2017 se vloupali zloději do budovy Bodemuseum na Ostrově muzeí a zmizeli s kanadskou zlatou mincí o hmotnosti 100 kilogramů známou jako „Big Maple Leaf“. Případ nebyl dosud objasněn. Lupiči pravděpodobně rozbili vitrínu a odnesli minci oknem v muzeu, odkud ji přeložili na vozík a odvezli.
Podle Christiny Haak je koncept bezpečnostní ochrany muzeí průběžně stále revidován a stále se myslí na jeho vylepšení, nicméně 100% zabezpečení objektů ve sbírkách by prakticky znamenalo zcela vynechat veřejnost a nevystavovat.
Komentáře
Přidat komentář