Nové pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (část 3.): ČKP potřebuje změnu

Příchod autonomních a poloautonomních vozidel vyvolává řadu zásadních změn v provozu vozidla a také v pojištění odpovědnosti. Pojistitel by měl mít, mimo jiné, právo získat údaje o provozu takového vozidla z jeho záznamového zařízení, které jsou nezbytné pro šetření škodné události, zejména příčin jejího vzniku. Další vývoj by měl ukázat, do jaké míry bude možné získávat údaje přímo od výrobce takových vozidel a jak se posune právní úprava týkající se jeho povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem jím vyrobených vozidel. S ohledem zejména na množství dodavatelů jednotlivých komponentů lze předpokládat, že zůstane zachován koncept objektivní odpovědnosti jeho provozovatele založený na zvláštní povaze provozu dopravního prostředku, který je pro poškozeného nejpřehlednější.

Druhá část studie je k přečtení ZDE

Návrh přebírá bez zásadních změn ze současné právní úpravy i úpravu informačních povinností pojištěného a právo pojistitele na náhradu poskytnutého plnění proti pojištěnému. Výjimkou je doplnění regresního práva pojistitele proti opravci vozidla, pokud k újmě došlo v době opravy vozidla. To by mělo opravce vozidla, který je v době jeho opravy považován za provozovatele, nutit ke sjednání pojištění své provozní odpovědnosti. Je třeba vzít v úvahu, že pojistné riziko opravce se zásadně odlišuje od pojistného rizika obvyklého provozovatele vozidla, jehož zhodnocení je mimo možnosti pojistitele při sjednávání pojištění a kalkulaci pojistného. To by mělo platit i ve vztahu k plnění Kanceláře, neboť pojistník může v případě dlouhodobější opravy pojištění přerušit a případná újma způsobená jeho provozem v době opravy by měla být hrazena Kanceláří a následným regresem proti opravci vozidla.

Újmu způsobenou provozem zákonem určených tuzemských vozidel s výjimkou z pojištění odpovědnosti by mělo nově hradit Ministerstvo vnitra, újmy způsobené vojenskými vozidly pak Ministerstvo obrany. Návrh také přebírá stávající úpravu škodních zástupců zavedenou tzv. 4. motorovou směrnicí. Tento institut zabezpečuje poškozeným s bydlištěm nebo sídlem v některém členském státě jednodušší dosažení odškodnění v případě, kdy při pobytu mimo jejich obvyklé bydliště nebo sídlo dojde k újmě na jejich zdraví nebo majetku.

Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl: Jaké výzvy čekají českou legislativu v roce 2023?

Jednou ze základních podmínek funkčnosti pojištění odpovědnosti je udržování trvale aktuálního datového systému shromažďujícího údaje týkající se pojištění odpovědnosti. Návrh předpokládá, na rozdíl od současnosti, přenos dat v on-line systému, a to jak mezi zprostředkovateli pojištění a pojišťovnou, tak i mezi pojišťovnou a Kanceláří, stejně jako mezi Kanceláří a registrem silničních vozidel. Při současné úrovni digitalizace se již nelze smiřovat s jiným způsobem výměny dat. Jedná se o jednu ze změn stávající právní úpravy, potažmo praxe, která zásadním způsobem mění i distribuční praxi v pojištění odpovědnosti. Distributoři, stejně jako pojišťovny samotné, budou muset na tyto změny reagovat ve svých způsobech prodeje daného pojištění. Informační systém bude obsahovat pouze ty pojistné smlouvy, u kterých je jednoznačná skutečná doba vzniku pojištění odpovědnosti, se kterou budou pracovat všichni uživatelé dat vedených v systému, včetně registru silničních vozidel. Odstraní se tak, mimo jiné, problematické prokazování pojištění odpovědnosti zelenou kartou pro účely vnitrostátní kontroly pojištění odpovědnosti. To, co platí o vzniku pojištění odpovědnosti, platí i o oznamování jeho významných změn a jeho zániku. Návrh předpokládá, že technické parametry související s rozsahem předávaných dat stanoví vyhláška Ministerstva financí. Často diskutovanou otázku využití dat z registru silničních vozidel vedeného Ministerstvem dopravy pro účely pojištění odpovědnosti řeší návrh právní domněnkou, podle níž se v něm vedené údaje považují za aktuální, tedy odpovídající skutečnému stavu.

Významná část pojistných smluv týkajících se pojištění odpovědnosti je sjednávána pojišťovacími zprostředkovateli, významnou roli v provozu vozidel hrají např. leasingové společnosti atp. Aby se předešlo zbytečné chybovosti technických údajů týkajících se vozidel podléhajících povinnosti pojištění odpovědnosti a umožnilo ověření údajů vztahujících se k jejímu plnění, navrhuje se umožnit těmto osobám získávat na základě pověření pojistitele relevantní údaje přímo od Kanceláře a ověřit si tak jejich správnost a aktuálnost. Nejedná se ale o osobní údaje podléhající podmínkám GDPR.

Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Výskyt nádorových onemocnění se rapidně zvýšil

Řádně vedená evidence v pojištění odpovědnosti je také základní podmínkou pro nezbytnou kontrolu plnění zákonem stanovených povinností. Novela motorové směrnice reagovala i na technologický vývoj umožňující automatické rozpoznávání registračních značek, když požaduje postupné zavádění kontrol pojištění odpovědnosti vozidel v rámci jejich mezinárodního provozu bez jejich zastavení, a tedy bez zásahu do volného pohybu osob. Tyto kontroly však nesmějí být diskriminační, musejí být nutné a přiměřené a být součástí obecného systému kontrol. Data týkající se těchto kontrol pak mohou být zpracovávána v souladu s ochranou osobních údajů pouze po dobu nezbytně nutnou k ověření pojištění odpovědnosti. Se zavedením tohoto způsobu kontroly je však spojena řada zejména technických změn a nelze tak počítat s jeho rychlým zavedením. Návrh také přebírá, až na drobné úpravy, stávající právní úpravu příspěvku Kanceláři do garančního fondu za nepojištěný provoz vozidla. Pro úplnost je třeba zdůraznit, že promlčecí lhůta nároku na zaplacení příspěvku počne běžet dnem následujícím po marném uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení výzvy k zaplacení příspěvku.

ČKP jako neziskovka

I když právní úprava Kanceláře navazuje na stávající zákon, návrh předpokládá opuštění zvláštního postavení Kanceláře jako kvazi pojišťovny. Kancelář je s ohledem na zvláštní postavení, které má v rámci sektoru pojišťovnictví, a to zejména v souvislosti s motorovou směrnicí, třeba chápat jako neziskovou organizaci. Aby se předešlo mezerám v právní úpravě v důsledku vyloučení subsidiarity zákona o pojišťovnictví pro činnost Kanceláře, navrhují se některé změny ve fungování a v činnosti Kanceláře.

Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: 10 trendů, které propojí roky 2022 a 2023

Navrhovaná úprava obsahuje pouze ty povinnosti, které je na Kancelář možné aplikovat, případně zavádí speciální výslovnou úpravu odrážející specifickou povahu Kanceláře a upravuje rizika související s činností Kanceláře. Vzhledem k tomu, že Kancelář nevykonává většinu dohlížených povinností a činností obsažených v regulatorním rámci směrnice 2009/138/ES, Solventnost II, nebude se na ni tento rámec, s výjimkou tvorby rezervy k závazkům Kanceláře týkajícím se plnění z garančního fondu, které dosud nebyly nahlášeny nebo uhrazeny, vztahovat. Navrhované změny v organizaci a činnosti Kanceláře si vyžadují i změny ve způsobu vedení účetnictví Kanceláře. Ty budou provedeny v návaznosti na připravovaný nový zákon o účetnictví. Do té doby se bude na činnost Kanceláře vztahovat dosavadní úprava účetnictví platná pro pojišťovny, aby se předešlo nežádoucím zásadním účetním změnám během krátké doby mezi přijetím nového zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a nové právní úpravy účetnictví.

V případě vzniku, zániku členství v Kanceláři, povinností jejích členů i orgánů Kanceláře návrh zákona přebírá stávající právní úpravu, která nevyžaduje zásadní změny. Shromáždění členů by mělo navíc rozhodovat o rozšíření rozsahu pojištění odpovědnosti na teritoria států zelenokaretního systému, které nejsou členskými státy. Jednou ze základních činností Kanceláře je správa garančního fondu. Stávající právní úprava neposkytuje dostatečnou oporu pro určení, jaké prostředky, případně do jaké výše, je Kancelář oprávněna použít na zabezpečení své působnosti, tedy na zajištění její správy a chodu. Chybí tak úprava provazující náklady na zabezpečení působnosti Kanceláře s taxativním vymezením druhů plnění z garančního fondu. Garanční fond bude stejně jako za stávající úpravy vytvářen ze čtyř zdrojů, tedy z pojistného z hraničního pojištění, příspěvků členů Kanceláře, přijatých postižních náhrad a příspěvků za nepojištěný provoz vozidel.

Výkonný ředitel Kanceláře by měl být povinen každoročně v rámci návrhu finančního plánu vypracovat projekci peněžních toků v garančním fondu na následující kalendářní rok. Projekce peněžních toků v garančním fondu bude obsahovat odhad stavu peněžních prostředků k počátku kalendářního roku a projekci jednotlivých peněžních toků na následující kalendářní rok, tedy zejména projekci očekávaných výplat z garančního fondu, příjmů do garančního fondu, s uvedením specificky navrhovaných členských příspěvků, správních nákladů, očekávaného výnosu z finančního umístění a dalších peněžních toků očekávaných v daném kalendářním roce.

Mohlo by vás zajímat: Michal Fremr: Vysoká míra odbornosti a profesionality je v naší profesi klíčová

Tato projekce musí být vypracována na základě aktuálních a věrohodných informací a reálných předpokladů vývoje v daném kalendářním roce, přičemž peněžní toky související s pojistnými plněními budou projektovány ve výši nejlepšího odhadu bez zohlednění časové hodnoty peněz (bez diskontování) za použití odpovídajících pojistněmatematických a statistických metod. Členské příspěvky budou stanoveny minimálně v takové výši, aby byl zajištěn dostatek peněžních prostředků v garančním fondu na taxativně vymezené výplaty z garančního fondu během celého následujícího kalendářního roku. Finanční plán včetně projekce peněžních toků by mělo schvalovat shromáždění členů Kanceláře. Výkonný ředitel by pak měl čtvrtletně sledovat využívání finančních prostředků podle schváleného finančního plánu a v případě nečekaného nepříznivého vývoje v průběhu roku navrhnout shromáždění členů schválení mimořádných příspěvků členů Kanceláře.

Rozsah plnění z garančního fondu se oproti současnosti rozšíří, mimo jiné, o plnění ze škodných událostí vzniklých při motosportu v případě absence pojištění provozní odpovědnosti pořadatele motoristických závodů nebo soutěží a o plnění za pojistitele, který je v úpadku nebo v likvidaci, a také o plnění za insolventní pojišťovnu z jiného členského státu než ČR. Toto náhradní plnění vždy vyplácí podle novelizované motorové směrnice příslušný orgán členského státu, ve kterém má poškozený bydliště nebo sídlo. Byla-li mu újma způsobena provozem cizozemského vozidla, jehož odpovědnost z provozu byla pojištěna u pojišťovny z jiného členského státu než ČR, vyplatí mu náhradní plnění Kancelář, která následně uplatní nárok na náhradu tohoto plnění u příslušného orgánu členského státu, který insolventní pojišťovně udělil povolení k činnosti. To platí i obráceně, tedy má-li poškozený, kterému má újmu nahradit insolventní pojišťovna s povolením k činnosti uděleným ČNB, bydliště v jiném členském státu, vyplatí mu náhradní plnění jeho domovský příslušný orgán. Tomu pak následně poskytnuté náhradní plnění nahradí Kancelář.

Mohlo by vás zajímat: ČAP: Češi se na silnicích necítí bezpečně. Viní z toho ostatní řidiče

Uvedená změna se odráží v činnosti Kanceláře, kdy se členský příspěvek pojistitelů hrazený Kanceláři rozdělí na část pokrývající nároky na náhradní plnění v případě insolvence pojišťovny s povolením k činnosti uděleným ČNB, které budou hradit pouze pojistitelé s tímto povolením, a na část pokrývající ostatní činnosti Kanceláře, které budou platit všichni pojistitelé. K zajištění řádného hospodaření Kanceláře je navržena výslovná úprava tvorby rezerv a fondu pro případ insolvence pojišťovny, bývalého člena Kanceláře, který je v insolvenci nebo úpadku. Plněním Kanceláře z důvodu úpadku nebo insolvence budou na Kancelář přecházet práva proti povinné osobě, nejde-li o pojištěného, nebo pojišťovně v úpadku nebo insolvenci, popř. proti orgánu jiného členského státu, za který plnila poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území ČR.

Co se týká fondu zábrany škod, pak návrh přebírá stávající právní úpravu včetně procentuálního rozdělení prostředků fondu zábrany škod, která je výsledkem politického rozhodnutí a její přijetí nebylo odůvodněno žádnou analýzou, např. podílu jednotlivých složek IZS při zásazích u dopravních nehod. Případný kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji garančního fondu za uplynulý kalendářní rok se použije k financování fondu zábrany škod.

Významná část závazků Kanceláře je kryta vlastními aktivy Kanceláře. Kancelář tak disponuje poměrně významnými aktivy, která jsou již materiální i z pohledu celého českého pojistného trhu. Je tak namístě stanovit Kanceláři nejen povinnosti spojené s obezřetným investováním obdobně jako u pojišťoven, ale i povinnost vytvořit a udržovat interní systém řízení její činnosti, který by měl, mimo jiné, zahrnovat také zajišťování přiměřenosti používaných metodik, modelů, dat a předpokladů, které jsou v rámci činnosti Kanceláře dále aplikovány při výpočtech rezerv, fondu pro případ insolvence a odhadu budoucích škod v rámci projekce peněžních toků. Ty by měly být konzistentní s postupy pojistitelů, kteří ručí za závazky Kanceláře, což se promítá do tvorby jejich technických rezerv. Novou povinností Kanceláře by mělo být zavedení a udržování účinného systému, kterým by měl být zajištěn výkon pojistněmatematických činností. Ty představují zajišťování přiměřenosti používaných metodik, podkladových modelů, dat a předpokladů aplikovaných při výpočtech rezerv na plnění z garančního fondu, garančního fondu pro případ insolvence členské pojišťovny a odhadu budoucích škod v rámci projekce peněžních toků.

Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Český pojistný trh je dobře založen a spolehlivě plní své funkce

S tím souvisí i změny v rozsahu a charakteru dohledu vykonávaného ČNB nad činností Kanceláře. Předmětem dohledu ČNB by tak měla být tvorba rezerv a fondu pro případ insolvence a správa aktiv garančního fondu, provozování hraničního pojištění a také plnění povinností souvisejících s ukládáním a vymáháním příspěvku za nepojištěný provoz vozidel.

Této změně se musí přizpůsobit i výkazy o činnosti Kanceláře předkládané ČNB. V případě zjištění nedostatků v činnosti Kanceláře se pak navrhuje uložení opatření k nápravě, a za jeho nesplnění uložení sankce. Současně s tím se povinnost Kanceláře navrhuje rozšířit o zveřejňování informací o její činnosti a jejích členech, přičemž rozsah těchto informací by měla upravit vyhláška Ministerstva financí.

Úprava přestupků kopíruje současnou právní úpravu včetně specifika místní příslušnosti správního orgánu k projednání přestupku týkajícího se provozu vozidla bez pojištění odpovědnosti, mělo-li být sjednáno. Provoz vozidla není omezen na určité místo, a proto musí být příslušným orgánem ten, v jehož správním obvodu má osoba podezřelá ze spáchání přestupku bydliště nebo sídlo. Dochází také k rozšíření sankcí ukládaných ČNB za porušení, kterých se dopustí pojistitel nebo Kancelář.

Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Život není spravedlivý přesto „pour féliciter“ 2023    

Návrh obsahuje i úpravu povinnosti zachovávat mlčenlivost ve věcech pojištění odpovědnosti, která je jinak obsahem zákona o ČNB a o pojišťovnictví. Společná a přechodná ustanovení pak navazují na současný zákon a zajišťují bezproblémový přechod na novou právní úpravu. Zákon by jako celek měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2024, přičemž se pojistitelům dává šestiměsíční lhůta pro přizpůsobení se on-line systému výměny dat, s čímž souvisí i ukončení prokazování pojištění odpovědnosti zelenou kartou týkající se provozu tuzemských vozidel na území ČR. Stávající zákon č. 168/1999 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 205/1999 Sb. se nabytím účinnosti nového zákona zruší. Jejím obsahem by, mimo uvedených technických parametrů souvisejících s předáváním dat týkajících se pojištění odpovědnosti a rozsahu informací o činnosti Kanceláře a jejích členů, měla být i úprava náležitostí potvrzení o době trvání a škodném průběhu pojištění a výpočet příspěvku za nepojištěný provoz vozidla.

Společně s návrhem nového zákona se počítá i s předložením návrhu doprovodného zákona, kterým se změní některá ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v části upravující pojištění, a zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. I u tohoto návrhu se předpokládá dělené nabytí jeho účinnosti obdobně jako v případě nově navrhovaného zákona.