Až čtvrt milionů Čechů žije s nediagnostikovaným diabetem

Diabetes mellitus (nebo lidově cukrovka) je jednou z nejrozšířenějších civilizačních nemocí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nyní žije s diabetem ve světě 463 milionů lidí a tento počet se podle odhadů jen v dalších 10 letech zvýší o čtvrtinu. Světový den diabetu ustanovila WHO v roce 1991 u příležitosti výročí narození Fredericka Bantinga, který se zasloužil o objev inzulinu.

Mohlo by vás zajímat: Připravují se Evropané na penzi?

Méně než 10 % z celkového počtu diabetiků trpí cukrovkou 1. typu. Toto autoimunitní onemocnění bývá nejčastěji zjištěno v dětském až pubertálním věku. Ačkoliv se předpokládá, že vzniká v důsledku genetické predispozice, přesné příčiny nebyly do této chvíle objasněny. Nejčastější formou diabetu je však tzv. cukrovka 2. typu. Jedná se o poruchu metabolismu, při níž lidský organismus není schopen kvůli inzulinové rezistenci udržovat vhodnou hladinu cukru v krvi.

„Inzulin je hormon slinivky břišní zodpovědný za udržování hladiny cukru v krvi. Při špatné životosprávě však může dojít k tomu, že lidské tělo na přítomnost inzulinu přestane reagovat a později dojde k jeho nedostatečné tvorbě. V těle se hromadí nadměrné množství cukru a vzniká cukrovka 2. typu,“ vysvětluje revizní lékař VoZP, Ladislav Hadravský. Cukrovka 2. typu vzniká obvykle mezi 45. a 50. rokem věku a je způsobena hlavně dlouhodobě špatnou životosprávou, nedostatkem pohybu a spánku a přemírou stresu.

Mohlo by vás zajímat: EIOPA dokončila včas návrhy k PEPP. Jaká je budoucnost penzí?

Jedním z nejčastějších zdravotních problémů spojovaným s diabetem 2. typu je obezita. Odhaduje se, že v Česku trpí více než polovina dospělých nadváhou a z toho čtvrtina obezitou. Mezi její hlavní příčiny patří špatná strava a hlavně nedostatek pohybu. „Sport i jakýkoliv pohyb patří k nejdůležitějším krokům k prevenci nejen obezity a diabetu, ale i celé řady dalších onemocnění. Naše fyzická kondice má přímý vliv na to, jakým způsobem bude naše tělo stárnout a jak se bude vypořádávat například s potenciálními rizikovými nemocemi. Právě proto ve VoZP klademe důraz na podporu sportovních aktivit,“ vysvětluje Ladislav Hadravský.