Dobrou zprávou pro Evropu je, že Německo – ekonomická „lokomotiva“ eurozóny – zvládá nákazu stále bravurně. Co na to centrální banky? Zasedání těch klíčových proběhla před pár dny s očekávaným výsledkem: „beze změny“; a to jak pro nastavení úrokových sazeb, tak i hlavních nástrojů nekonvenční měnové politiky. Jistou společnou nití jejich úvah – v kontextu nelepšící se epidemiologické situace – je kalkul s efekty fiskálních opatření tamních vlád. Americký Fed stále zůstává celkově mírně optimistický, přičemž připouští, že budoucí vývoj amerického hospodářství bude ovlivněn právě diskutovanou podporou fiskální politiky, u které prozatím chybí shoda na jejích parametrech.
ECB přesto něco v září učinila – uvolnila pomyslné opratě schválením změny výpočtu metodiky zadluženosti dohlížených bank (tzv. leverage ratio) s cílem posílení transmisního mechanismu měnové politiky.
Dle odhadů trhu by se tímto opatřením mohlo „dostat do ekonomiky“ přes 70 mld. EUR. Britská a japonská centrální banka rovněž nepřistoupily ke změně nastavení měnové politiky. BoE však „mezi řádky“ informovala, že efektivním využitím negativních sazeb se členové MPC zabývali. Nejen na britských ostrovech rezonují neúspěšné výsledky již osmého kola vyjednávání mezi UK a EU, které ztroskotalo kvůli britskému návrhu zákona o vnitřním trhu. Je s podivem, že rozdílné představy na vzájemné vztahy stále přetrvávají čtvrt roku před uplynutím přechodného období.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2019 v Česku dle oPojištění.cz
Zářijové výhledy růstu HDP pro letošní rok přinesly zmírnění poklesu pro tři nejsilnější světové celky, tj. USA, eurozónu (včetně Německa) a Čínu, naopak pro příští rok se u nich předpokládají (vyjma Číny) mírně horší výsledky, než doposud.
Je samozřejmé, že vývoj koronavirové nákazy, obchodních vztahů mezi USA a Čínou či reálná podoba Brexitu mohou aktuální výhledy významně ovlivnit. Výhledy spotřebitelské inflace se v září oproti srpnu měnily pouze mírně. Podstatnou zprávou však stále je, že její hodnota zůstane letos v námi sledovaných vyspělých zemích pod 1 %, v eurozóně na dohled nulové hranici.
Pro Japonsko je výhled dokonce mírně deflační. Předpověď pro příští rok dává naději, že inflace bude již v některých zemích vzhlížet k ideálu 2 %, nejblíže mu budou v USA.
Americký dolar bude v ročním horizontu oproti euru a jenu de facto stabilní, vůči žen-min-pi mírně posílí, naopak oslabení je očekáváno vůči rublu a mírně vůči britské libře.Výhled CF pro cenu ropy Brent v ročním horizontu je nepatrně vyšší než v srpnu, a to 48,9 USD/barel (nejvyšší odhad 67, nejnižší 38 USD/barel). Výhled tržních sazeb 3M USD LIBOR je velmi mírně klesající, výhled sazeb 3M EURIBOR zůstává již několik let na celém sledovaném horizontu v záporném teritoriu.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2020: Lloyd´s s mírnou ztrátou a PZU se solidním provozním ziskem
Eurozóna
Vládní omezení v souvislosti s pandemií COVID-19 přinesla historicky nejvyšší pokles ekonomiky eurozóny. Oproti stejnému období minulého roku se snížil HDP ve druhém čtvrtletí 2020 o 14,7 %. Spotřeba domácností poklesla o téměř 16 %, zatímco investice, dovoz i vývoz postihl více než 20% propad. Vládní výdaje se snížily o 2,5 %, ale některé země (Německo, Španělsko) zaznamenaly mzr. růst pod vlivem rekordních vládních stimulů. Ze sektorového pohledu se snížila aktivita nejen ve službách (zejména obchod, pohostinství, profesní služby), ale i v průmyslu.
Ve třetím čtvrtletí zažije eurozóna historicky nejrychlejší oživení, což bude hlavně důsledek opětovného otevření ekonomik. K otevírání přistoupily první ekonomiky již na konci dubna, ale plnohodnotného náběhu aktivity dosáhly podle dat za průmyslovou produkci až v červnu a červenci. Průmyslová produkce v červenci ale byla ještě o více než 7 % nižší, než ve stejném období minulého roku. Předstihové indikátory PMI v průmyslu i ve službách se v červenci dostaly do pásma expanze, ale srpnové údaje u řady zemí eurozóny byly opět pod 50bodovou hranicí, přičemž častým důvodem zhoršených očekávání byly nižší objednávky.
Zlepšení doznal i sentiment spotřebitelů, ale podle šetření Evropské komise zůstává pod dlouhodobým průměrem. Maloobchodní tržby v eurozóně sice v červenci ztratily dynamiku, ale do jejich vývoje se značně promítalo odložení letních výprodejů. Z pohledu jednotlivých ekonomik pak nejvíce optimisticky vyznívají šetření mezi německými spotřebiteli i podnikateli. Od srpna se ale opět postupně zhoršuje epidemiologická situace, zejména ve Španělsku a Francii, což vzbuzuje obavy z druhé vlny vládních opatření. K prvnímu zpřísnění již přistoupilo Španělsko, ale v řadě zemí ještě nedošlo ani k úplnému uvolnění všech protiepidemických opatření po první jarní vlně. Při zhoršení situace však již nelze očekávat uzavření ekonomik na celostátní úrovni.
Mohlo by vás zajímat: Dohled odborné péče pojišťoven v oblasti životního pojištění
Zářijový CF opět zmírnil odhad propadu HDP eurozóny v letošním roce (-7,7 %) i rychlost oživení v roce příštím (5,5 %). Nejvyšší propad v tomto roce dle CF bude ve Španělsku (-12,2 %) a Itálii (-9,9 %), zatímco pokles v Německu dosáhne pouze 5,7 %. Ze složek HDP se bude na poklesu v eurozóně v tomto roce podílet zejména spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu. Výrazně vzroste též zadlužení vlád a nezaměstnanost. K revizi výhledu směrem k mírnějšímu propadu přispěla avizovaná podpůrná fiskální opatření jednotlivých vlád. Rekordní je německý balík ve výši 130 mld. EUR, který byl oznámen již v červnu. Jen o málo menší bude francouzský plán podpory (100 mld. EUR), který se však bude částečně opírat o příspěvek z Fondu obnovy EU.
Ekonomika eurozóny v létě poprvé po čtyřech letech sklouzla do deflace. Spotřebitelské ceny v srpnu zaznamenaly meziroční pokles 0,2 % po růstu o 0,4 % v předchozím měsíci. Deflace přitom zasáhla 12 z 19 zemí eurozóny. K poklesu cen přispělo zejména snížení daně z přidané hodnoty v Německu, dále nižší ceny ropy a odložené letní výprodeje ve Francii, Itálii a Belgii. Letní výprodeje se odehrávají obvykle v červnu a červenci, ale letos vlivem pandemie byly odloženy až na srpen. Znatelný byl pokles cen i ve službách, přičemž jádrová inflace se propadla na pouhých 0,4 %. Podle zářijového CF by se letos měla inflace pohybovat jen lehce nad nulou, přičemž v příštím roce zrychlí na 1 %. V deflaci se letos budou pohybovat některé země jižního křídla (Řecko, Španělsko, Portugalsko). Jádrová inflace v eurozóně pak zůstane pod úrovní 1 %.
Mohlo by vás zajímat: Koronavirus navýšil počet vozidel se značkou v depozitu
Zářijové zasedání ECB nepřineslo změny v nastavení měnové politiky. Měnová politika v eurozóně tak zůstává velmi uvolněná. Ze strany ECB pouze zaznělo, že pravděpodobně využije celý limit objemu programu PEPP do června 2021. Diskutovaným tématem bylo posílení eura vůči dolaru i ostatním měnám, i s ohledem na aktuální vývoj cen. Podle prezidentky Lagardeové však deflační rizika ustoupila a ani vůči kurzovému vývoji se nijak nevymezila. Protože finanční trhy očekávaly minimálně slovní intervenci, její absence přinesla další posílení eura pod úroveň 1,19 USD/EUR. Centrální banka také představila novou prognózu pro eurozónu, kde pouze snížila výhled růstu HDP v tomto roce. Podle makroekonomických projekcí ECB by měl roční růst reálného HDP dosáhnout v roce 2020 úrovně -8,0 %, v roce 2021 pak 5,0 % a v roce 2022 zpomalit na 3,2 %. Předpověď centrální banky se tak blíží výhledu OECD.
Komentáře
Přidat komentář