V průběhu roku 2019 vzrostl počet obyvatel České republiky o 44 139, z počátečního stavu 10 649 800 osob (k 1. 1.) na koncových 10 693 939 (k 31. 12.). Vyšší početní velikost měla Česká republika naposledy před koncem druhé světové války (11,1 mil. k 1. 7. 1944). Veškerý růst zajistila v roce 2019 kladná bilance zahraniční migrace, tou přibylo v populaci 44 270 osob. Do České republiky se ze zahraničí přistěhovalo 65 571 osob, naopak 21 301 se jich vystěhovalo. Přirozenou měnou v roce 2019 obyvatelstvo početně ubylo, když živě narozených dětí bylo o 131 méně než zemřelých osob. Za posledních deset let činil součet bilance přirozené měny 22 758, přičemž v letech 2013, 2015 a 2019 se saldo přirozené měny pohybovalo v záporných číslech. Klíčové pro růst populace ČR tak za poslední dekádu byly přírůstky obyvatel zahraniční migrací, kdy úhrnný migrační zisk činil 210 407[1].
Mohlo by vás zajímat: Kde přibývá důchodců nejvýrazněji?
Počet obyvatel ve třech hlavních věkových skupinách se v roce 2019 vyvíjel obdobným směrem jako v předchozích letech. Dětská složka populace (0–14 let), která roste nepřerušeně od roku 2008 s průměrnou intenzitou meziročních změn zhruba o 1 %, se v roce 2019 zvýšila o 17,1 tisíce na 1,71 milionu a představovala tak 16,0 % všech obyvatel. Početně se rozrostla rovněž populace seniorů ve věku 65 a více let, a to o 45,0 tisíce na 2,13 milionu osob (tj. 19,9 % obyvatel). Největší meziroční navýšení (o 4 %) zaznamenala tato subpopulace za poslední dekádu v roce 2011 a 2012, následně se její meziroční tempo růstu mírně snižovalo (2% v roce 2019). Skupina osob v produktivním věku oproti tomu od roku 2009 početně klesá, nicméně její meziroční úbytky se od roku 2012 zvolna snižují (v roce 2012 poklesla složka o 1,6 %, v roce 2019 již jen o 0,3 %). Na konci roku 2019 se nacházelo v produktivní složce 6,85 milionu osob, meziročně došlo ke snížení o 18,0 tisíce. Zastoupení osob této věkové skupiny v populaci ČR kleslo na 64,1 %.
Vývoj věkové struktury pokračoval v roce 2019 ve směru stárnutí populace, což dokládá nejen růst podílu seniorů v populaci, ale i další charakteristiky věkového složení: průměrný věk obyvatel ČR se v roce 2019 meziročně zvýšil o 0,1 roku na 42,5 let; věkový medián vzrostl o 0,3 roku na 43,0 let; na sto osob ve věku 20–64 let připadlo k 31. 12. 2019 celkem 68 osob ve věku 0–19 či 65 a více let (tzv. index ekonomické závislosti), když hodnota tohoto ukazatele v průběhu posledních deseti let pozvolna zvyšovala zejména díky růstu početnosti seniorské složky; index stáří, který vzájemně porovnává početnost závislých složek obyvatelstva (seniorské a dětské), vzrostl v roce 2019 na 125 seniorů ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let věku a i v jeho případě šlo v období 2009–2019 o nepřetržitý růst.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2019 v Česku dle oPojištění.cz
Výsledky bilance obyvatel podle rodinného stavu ukázaly na další vzestup počtu i podílu svobodných a rozvedených osob v populaci ČR, zatímco osob ženatých/vdaných a ovdovělých absolutně i relativně ubylo. Ve srovnání s rokem 2009 bylo v roce 2019 mezi osobami nad 15 let věku svobodných více o 2,1 p. b., rozvedených o 2,0 p. b. Naopak procentuální zastoupení ženatých/vdaných bylo nižší o 4,0 p. b. a ovdovělých nižší o 0,1 p. b. Nejvíce se za posledních deset let proměnilo složení obyvatel ve věku mezi 30 a 44 lety − v těchto věkových kategoriích nejvýrazněji vzrostly podíly svobodných a naopak nejvíce poklesly podíly osob v manželském rodinném stavu.
V průběhu roku 2019 bylo uzavřeno 54 870 manželství, nejvíce za poslední dekádu, resp. v období po roce 2007. Počty sňatků rostly meziročně posledních šest let v řadě, a to jak u svobodných, tak u rozvedených a ovdovělých. Většina svatebních obřadů se konala od června do září, nejvíce jich v roce 2019 bylo v červnu (10 808 sňatků) a v srpnu (9 151 sňatků). Jak u svobodných, tak u rozvedených vzrostla úroveň sňatečnosti2. Při zachování intenzity sňatečnosti svobodných na úrovni roku 2019 by do prvního manželství před 50. rokem věku vstoupilo 59,0 % mužů a 67,5 % žen. Tyto podíly jsou za poslední desetiletí nejvyšší; pro srovnání, v roce 2009 byla prvosňatečnost u mužů nižší o 3,0 p. b. a u žen o 4,8 p. b.
Průměrný věk při vstupu mužů a žen do jejich prvního manželství se v roce 2019 meziročně téměř nezměnil, pro muže činil 32,1 let a pro ženy 29,8 let. Další sňatek by při mírách sňatečnosti rozvedených z roku 2019 uzavřelo 46,0 % rozvedených mužů a 44,5 % rozvedených žen. Podle údajů Ministerstva spravedlnosti ČR bylo v roce 2019 rozvedeno 24 141 manželství, o 176 méně než v roce 2018 a nejméně od roku 2000. V posledním desetiletí vykazovaly počty rozvodů klesající trend. Podíl rozvodů druhého či vyššího pořadí se dlouhodobě pohybuje na úrovni jedné pětiny a stejně tak tomu bylo i v roce 2019. Z 50,7 % bylo rozvodové řízení ukončené roku 2019 iniciováno oběma manželi. Oproti roku 2018 bylo méně rozvodů manželských párů bez nezletilých dětí, naopak rozvodů s nezletilými dětmi mírně přibylo a jejich zastoupení činilo 59,0 %. Při setrvání intenzit rozvodovosti v jednotlivých délkách trvání manželství na úrovni roku 2019 by rozvodem skončilo 44,8 % manželství. Oproti roku 2018 se úhrnná rozvodovost meziročně v podstatě nezměnila, ve srovnání s rokem 2009 však byla nižší o 2,0 p. b. Průměrná délka trvání manželství při rozvodu měla s menšími výkyvy celé poslední desetiletí rostoucí tendenci, v roce 2019 činila 13,5 let a meziročně byla delší o 0,1 roku.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2020: Lloyd´s s mírnou ztrátou a PZU se solidním provozním ziskem
V roce 2019 se živě narodilo 112 231 dětí, o 1 805 méně než v předchozím roce. Jednalo se o druhý meziroční pokles v řadě. V posledním meziročním srovnání klesl počet živě narozených dětí ve všech pořadí, přičemž absolutně nejvyšší úbytek byl zaznamenán u prvního pořadí (o 1 108 méně na 53 647), dále následovalo třetí a vyšší pořadí s relativně nejvyšším poklesem (o 2,4 %, respektive o 408 na 16 411) a v případě dětí narozených ženě jako druhých byl evidován nejmírnější pokles (o 289 na 42 173). Podíl dětí narozených mimo manželství dosáhl historicky nejvyšší hodnoty v roce 2017 (49,0 %), v posledních dvou letech potom mírně klesal až na 48,2 % v roce 2019. Úhrnná plodnost v roce 2019 meziročně stagnovala na úrovni 1,71 dítěte na jednu ženu. Vyšší hodnoty bylo naposledy dosaženo v roce 1991. Průměrný věk matky při narození dítěte se mírně meziročně zvýšil o 0,1 roku na 30,2 let v roce 2019, v případě prvorodiček o 0,1 roku na 28,5 let.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo v roce 2019 evidováno 31 797 potratů, o 1 155 případů méně než v roce 2018 a nejméně nejen za posledních deset let, ale dokonce za více než 60letou historii evidence všech druhů potratů. Meziroční pokles se projevil u všech kategorií potratu, když bylo v roce 2019 hlášeno 12 720 samovolných potratů, 17 757 indukovaných a 1 320 ukončení mimoděložního těhotenství. Za poslední dekádu se nejvýrazněji snížilo množství umělých přerušení těhotenství. Zastoupení UPT na celkovém počtu potratů v posledních třech letech kleslo pod úroveň 56 %, podíl samovolných potratů se pohyboval v letech 2017 až 2019 okolo 40,0 %. Úhrnná potratovost se meziročně snížila o 0,01 na 0,49 potratu na jednu ženu v roce 2019, ve srovnání s rokem 2009 to bylo o 0,04 méně. Na tomto vývoji se nejvíce podílely trendy u úhrnné indukované potratovosti, která klesla z 0,33 UPT na jednu ženu v roce 2009 na 0,28 o deset let později. Průměrný věk ženy při potratu stagnoval třetím rokem po sobě na 30,5 letech.
Mohlo by vás zajímat: Dohled odborné péče pojišťoven v oblasti životního pojištění
Počet zemřelých v roce 2019 dosáhl 112 362 osob. To bylo o 558 osob méně než v předchozím roce, ale více než v každém jiném roce uplynulé dekády. Úroveň úmrtnosti dále mírně poklesla, když naděje dožití při narození v roce 2019 meziročně vzrostla u mužů o 0,25 roku na 76,3 let, u žen o 0,21 roku na 82,1 let. Od roku 2009 se prodloužila celkem o 2,2 roku u mužů a o 1,8 roku u žen. Do jednoho roku věku v roce 2019 zemřelo 288 dětí (o 4 méně než o rok dříve), kojenecká úmrtnost zůstala na úrovni 2,6 ‰. Nejčastějšími Vývoj obyvatelstva České republiky, Úvod 8 2019 příčinami smrti byly v roce 2019 nemoci oběhové soustavy (38,9 % všech úmrtí mužů a 45,6 % všech úmrtí žen), novotvary (27,8 % u mužů a 23,5 % u žen) a dále nemoci dýchací soustavy (7,8 % u mužů a 6,8 % u žen), což odpovídá dlouhodobě obvyklému pořadí.
[1] Součet přírůstků migrací a přirozenou měnou za roky 2010 až 2019 je vyšší než rozdíl mezi stavem obyvatelstva k 31. 12. 2009 a 2019 (187 126) z důvodu nasazení nových stavů obyvatel k počátku roku 2011 podle výsledků sčítání lidu.
Komentáře
Přidat komentář