Koronavirus těžce dopadl nejen na českou ekonomiku


			Koronavirus těžce dopadl nejen na českou ekonomiku
8.7.2020 Spektrum

Opatření zavedená proti šíření koronavirové nákazy prakticky ze dne na den zastavila části české ekonomiky. Negativní dopady se ale rozlily i do odvětví, na která vládní omezení přímo necílila. Více se dozvíte v článku, který byl publikován v časopise Českého statistického úřadu STATISTIKA&MY.


Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE


Restrikce, které byly zavedeny po vyhlášení nouzového stavu 12. března, okamžitě omezily působení provozů ve stravování a ubytování, dalších službách i velké části maloobchodu. Omezení volného pohybu, nový režim na hranicích a obecný strach z nákazy ale vedly i k dočasnému uzavření velkých průmyslových provozů (například Škoda Auto uzavřela všechny tři provozy 18. března).

Ačkoli tedy opatření přímo ovlivnila ekonomickou činnost jen v druhé polovině března, vliv na celková čísla v 1. čtvrtletí byl velmi výrazný. Propad nastal v průmyslu, maloobchodě i službách. Domácí poptávka byla omezena restrikcemi (zavřené restaurace apod.), ale změnily se i obvyklé vzorce chování spotřebitelů. Domácnosti, jejichž pohyb byl v rámci nouzového stavu omezen, nakupovaly zejména potraviny a drogistické zboží a méně ostatní nepotravinářské výroby, jako jsou například oděvy a obuv nebo výrobky pro volnočasové aktivity. A to i přesto, že internetový prodej nepotravinářského zboží v posledních letech zažíval rozmach.

Do rozhodování domácností a podniků byla zároveň vnesena výrazná nejistota ohledně budoucího vývoje a jejich vlastní finanční stability. To ovlivnilo a pravděpodobně dále ovlivní zejména velké výdaje. Předběžné odhady vývoje hrubého domácího produktu (HDP) již ukázaly na propad investiční aktivity.


Mohlo by vás zajímat: Osmiletý lyžař zavinil úraz na sjezdovce. Odpovídá za něj otec?


HDP v 1. čtvrtletí klesl

Po více než pěti letech došlo k meziročnímu i mezičtvrtletnímu snížení hrubého domácího produktu (HDP). Oproti předchozímu kvartálu poklesl HDP o 3,3 %, což je srovnatelné s nejhlubším bodem krize v roce 2009. Tehdy ale takto silnému propadu předcházelo několik čtvrtletí snižování HDP. Současný pokles představuje do značné míry nečekaný šok, ačkoli zvolnění tempa bylo patrné již loni. Meziroční propad dosáhl 2 %, což je první snížení od 3. čtvrtletí 2013, tedy po více než šesti letech.

Dolů šly zejména investice a také zahraniční poptávka, což výrazně zhoršilo bilanci zahraničního obchodu. Domácí spotřeba celkově meziročně vzrostla o 2,1 % a mezičtvrtletně o 0,2 %. Na tom mají zásluhu téměř výhradně vládní instituce, které zvýšily výdaje meziročně o 7,1 % a mezičtvrtletně o 5,2 %. Domácnosti byly v nákupech omezeny, takže jejich spotřeba meziročně stagnovala a mezičtvrtletně klesla o 2,0 %.

Zásah koronavirové nákazy je skutečně globální a podobně rozšířené jsou i její ekonomické dopady. Většina zemí EU vykazuje podobný vývoj – propad průmyslové výroby, zejména výroby motorových vozidel, a pokles tržeb v maloobchodě s výjimkou potravinářského zboží. Celkový meziroční pokles HDP v Evropské unii dosáhl 2,6 %, mezičtvrtletně se HDP snížil o 3,2 %. Výrazně zasaženy byly státy, v nichž byl velmi vážný i průběh nákazy, který „se potkal“ s předchozími ekonomickými problémy. Šlo o Itálii, Španělsko či Francii.

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP

Paralýza výroby motorových vozidel

Průmysl směřoval k cyklickému útlumu již v druhé polovině roku 2019. Menší meziroční poklesy tedy byly zaznamenány již v lednu a únoru. Březnový propad o 12,5 % však znamená skokový posun v uvedeném trendu a jeho důsledkem je i 5% meziroční propad průmyslové produkce za celé 1. čtvrtletí. Jak už bylo zmíněno výše, březnový pokles byl způsoben dvoutýdenním výpadkem výroby a představoval tak pouhý počátek krize. To potvrzují údaje z dubna, kdy index průmyslové produkce meziročně klesl o 33,7 %.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Krize není příležitost


Náhlý březnový propad byl zjevný hlavně v odvětvích, pro něž je důležitá zahraniční poptávka, a to zejména podniková. Uzavření provozů paralyzovalo výrobu motorových vozidel (v březnu –28,9 %, v dubnu –80,1 %). K dočasnému zastavení výroby se uchýlilo více výrobců automobilů v celé EU. To dále ovlivnilo subdodavatelské obory propojené s domácími i zahraničními odběrateli. Dalšími silně zasaženými velkými odvětvími tak byly výroba strojů a zařízení (–18,4 % v březnu, –29,5 % v dubnu), výroba pryžových a plastových výrobků (–14,1 %, –48,0 %), výroba elektrických zařízení (–11,7 %, –29,6 %) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (–10,3 %, –25,3 %).

Propad i v dalších odvětvích

Březnová situace naopak dodala impulz výrobě základních farmaceutických výrobků a přípravků (meziroční přírůstek o 22,7 %, meziměsíčně o 24,5 %). Šlo ale jen o jednorázové navýšení, které se do dubna neudrželo (meziroční pokles o 1,1 %). Důvodem byla pravděpodobně březnová vlna předzásobení. Podobná, ale méně výrazná byla také dynamika výroby potravinářských výrobků. Ta se v březnu meziročně zvýšila o 4,7 % a v dubnu klesla o 11,0 %. Propad pravděpodobně prohloubila vysoká srovnávací základna dubna 2019, na který připadly Velikonoce. Přesto dubnový meziměsíční pokles o 4,2 % ukazuje na skutečný pokles výroby v potravinářství.


Mohlo by vás zajímat: Hledáme nové pojišťováky! Bude akce GDV „Werde #Insurancer“ inspirací pro ČR?


Těsný vztah průmyslu a exportu se prakticky hned projevil i na zjištěných údajích. Uzavření některých průmyslových provozů ovlivnilo zahraniční obchod v březnu, potažmo v celém čtvrtletí. Celková hodnota vývozu zboží se v 1. čtvrtletí propadla o 40,9 mld. Kč (4,4 %), v samotném březnu to bylo 38,4 mld. (11,7 %). Tak velký pokles je srovnatelný například s červencem 2016, kdy došlo k souběhu celozávodních dovolených v několika velkých podnicích. Dubnový vývoj zahraničního obchodu byl podobně dramatický jako v případě průmyslu. Meziroční propad hodnoty exportu dosáhl 123,7 mld. Kč (39,3 %). Tak velký pokles nebyl zdokumentován v celé předchozí časové řadě.

Index průmyslové produkce ve vybraných odvětvích

Vývoj u jednotlivých položek zbožové struktury vývozu je v souladu se statistikami průmyslu. Hodnota vývozu motorových vozidel se v březnu meziročně propadla o 22,3 mld. Kč (–24,5 %) a v dubnu o dalších 69,8 mld. Kč (–79,7 %). V březnu byl patrný pokles exportu i u dalších důležitých artiklů, ale až duben ukázal rozsah poškození dodavatelských řetězců. Vývoz strojů a zařízení se v dubnu propadl o 12,0 mld. Kč (–34,1 %), elektrických zařízení o 8,9 mld. Kč (–33,5 %), kovodělných výrobků o 5,1 mld. Kč (–26,0 %) a pryžových a plastových výrobků o 6,7 mld. Kč (–38,5 %).

Propadl se rovněž dovoz, a to o 24,8 mld. Kč (–7,9 %) v březnu a o 80,8 mld. Kč (–27,0 %) v dubnu. Jak je vidět, hodnota exportu klesala podstatně silněji než import, což také znamenalo zhoršení bilance. Ta bývá v prvních měsících roku obvykle kladná. V březnu přebytek meziročně klesl o 13,6 mld. Kč na 2,1 mld. Kč. Dubnové zhoršení bilance o 42,9 mld. Kč znamenalo propad do deficitu 26,9 mld. Kč. To je první dubnový deficit a nejhorší zaznamenaný měsíční výsledek v celé časové řadě. Největší roli v propadu bilance měla opět motorová vozidla. Obchod s nimi doteď tvořil většinu přebytku českého zahraničního obchodu. V dubnu ale kladné saldo dosáhlo jen 2,9 mld. Kč, o 35,7 mld. Kč méně než ve stejném měsíci předchozího roku.


Mohlo by vás zajímat: Sazby pojistného v pojištění průmyslu rostou dvojciferně


Tržby v ubytování v dubnu téměř na nule

Dopady opatření na služby byly různé. Část služeb byla postižena mimořádně silně, protože osobní kontakt je u nich klíčovým prvkem. Na druhé straně existují i oblasti, které krize posílila. Tržby ve službách v 1. čtvrtletí meziročně reálně klesly o 2,6 %. V lednu a únoru ještě mírně meziročně rostly, v březnu se ale propadly o 9,3 %. Duben přinesl další meziroční pokles, tentokrát o 19,7 %. Paralyzována byla zejména činnost v ubytování a pohostinství, na kterou přímo mířila mnohá přijatá opatření. Březnový meziroční propad činil 46,4 %, dubnový pak 79,3 %. Uzavření provozů restaurací bylo částečně nahrazeno režimem výdejních okýnek a rozvozů, i tak ale došlo ve stravování a pohostinství k meziroční redukci tržeb o 43,6 % v březnu a o 72,6 % v dubnu. V případě ubytování bylo uzavření totální. Dva týdny uzavření provozů v březnu znamenaly 54,8% pokles tržeb, za celý duben pak tržby klesly téměř na nulu (meziročně –95,5 %).

Tržby ve službách (rok 2015 = 100, sezónně a kalendářně očištěno)

Omezené cestování osob

Dalším odvětvím služeb, jehož činnost ovlivnila opatření proti koronaviru, byla doprava a skladování. K výraznému omezení došlo v osobní dopravě. Uzavření hranic zasáhlo hlavně leteckou dopravu, kde tržby v březnu klesly o 42,0 % a v dubnu o 79,2 %. Ačkoli vnitrostátní doprava nebyla přímo omezena státními opatřeními, dopravci omezovali spoje kvůli nižší poptávce. Tržby v pozemní a potrubní dopravě tak klesly v březnu meziročně o 10,5 % a v dubnu o dalších 23 %. Naopak poštovní a kurýrní činnosti, jejichž tržby v loňském roce silně rostly, nová situace dále posílila. Meziroční růst tržeb v březnu zrychlil na 12,2 % a v dubnu na 14,1 %.

S omezením pohybu souvisí i propad tržeb u činností cestovních agentur, kanceláří a jiných rezervačních a souvisejících činností. Podobně jako v případě ubytování i zde jsme zaznamenali březnový meziroční propad tržeb téměř o 50 % a v dubnu o 93,6 %. Silně zasaženy byly i činnosti související se zprostředkováním agenturních pracovníků. Tržby v tomto oboru se v březnu propadly o 17,1 % a v dubnu dále o 34,2 %.


Mohlo by vás zajímat: Vliv pandemie na rating zajistitelů: Nejistá budoucnost


Ostatní osobní služby zahrnují zejména služby osobní péče, jako jsou kadeřnictví a další kosmetické služby. Jejich provozovny musely být v rámci opatření uzavřeny, což v březnu znamenalo meziroční propad tržeb o 48,5 % a v dubnu o 73,1 %. Vzhledem k tomu, že v této oblasti často samostatně podnikají osoby samostatně výdělečně činné, může takový výpadek tržeb znamenat jejich existenční ohrožení.

Informační a komunikační služby na vzestupu

Informační a komunikační činnosti jsou oblastí, která v posledních letech procházela výrazným rozvojem. Meziroční růst tržeb se zde udržel, ačkoli v březnu došlo k mírnému meziměsíčnímu poklesu. Duben ale vrátil dynamiku do dlouhodobě vyjetých kolejí. Celkem zde tržby meziročně rostly v březnu o 1,2 % a v dubnu o 8,2 %. Dařilo se zejména telekomunikačním činnostem (v březnu růst o 11,5 %, v dubnu o 13,0 %), jejichž role nabývala v krizi na významu. V březnu došlo ke zbrzdění v činnostech v oblasti informačních technologií i v informačních činnostech, v dubnu se ale růst obnovil. Výhodou této oblasti služeb byla i možnost rychlého přechodu na práci z domova, která zde byla poměrně běžná již před krizí.

Maloobchodní tržby (rok 2015 = 100, sezónně a kalendářně očištěno)

Efekt předzásobení v maloobchodě

Maloobchodní tržby (kromě motorových vozidel) v březnu také reálně meziročně poklesly, celkem o 5,6 %. Šlo o první pokles od května 2014. V dubnu pak tržby klesly o 10,6 %. Restrikce ponechaly otevřené jen prodejny potravin, léků a drogerie, takže prodej nepotravinářského zboží byl výrazně omezen. Tržby za prodej potravin se v březnu meziročně zvýšily o 2,9 %, v dubnu ale meziročně klesly o 2,8 %. Vliv mohlo mít březnové předzásobení. Této teorii nahrává i meziměsíční vývoj – zatímco v březnu se tržby výrazně meziměsíčně zvyšovaly, v dubnu nastal propad. Výchylky meziroční dynamiky v březnu a dubnu obvykle způsobuje pohyb Velikonoc. Ty tentokrát byly v dubnu, stejně jako v roce 2019. Otázkou ale je, jestli letošní omezení obvyklého pohybu a oslav svátků narušilo také nákupy potravin.

Uzavření většiny prodejen mohly zčásti pokrýt existující alternativní kanály, jako je zásilkový prodej nebo prodej na internetu. Spotřebu domácností ale ovlivnilo omezení pohybu a také obavy z budoucího vývoje, které odradily spotřebitele od pořizování zbytného zboží. Zasažen byl zejména maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (–61,6 % v březnu a –81,1 % v dubnu) a rovněž prodej výrobků pro kulturu a rekreaci, kde v březnu klesly tržby o 38,7 % a v dubnu o 55,1 %.

Obchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím v březnu výrazně rostl (10,7 %). Spotřebitelé se ale předzásobovali (pravděpodobně již během února, kdy tržby narostly o 12,7 %), takže v dubnu se tržby meziročně propadly o 11,2 %.


Mohlo by vás zajímat: Zajímavost: Kritika pojistitelů kvůli účasti na ropovodu v Kanadě


Od listopadu 2009 nepřetržitě meziročně narůstají tržby maloobchodu prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby, v každém roce přibližně o pětinu. Letošní březen a duben daly této dynamice nový impulz, takže v březnu se tržby meziročně zvýšily o 29,2 % a v dubnu dokonce o 47,5 %.

V kategorii kamenných prodejen profitovaly hlavně velké řetězce, které kromě potravin nabízejí i nepotravinářský sortiment (nárůst o 4,0 % v březnu, pokles o 0,4 % v dubnu). Naproti tomu specializované prodejny s potravinami pocítily poměrně výrazný propad tržeb (–13,2 % v březnu a –40,9 % v dubnu).

Karolína Zábojníková
Analytička
Český statistický úřad

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články