Tentokrát na otázky odpovídá výkonný ředitel České asociace pojišťoven, Mgr. Jan Matoušek.
1. Můžete v krátkosti zhodnotit nejvýznamnější změny, které se na trhu uplynulý rok staly, a jejich dopad na pojišťovny?
Celý pojišťovací trh a jeho vývoj je pochopitelně ovlivňován legislativním vývojem. Nejvýznamnější debata se týkala novely zákona o pojišťovnictví. Poslanecká sněmovna tuto novelu, která měla transponovat do české legislativy klíčovou směrnice Solventnost II (SII), překvapivě zamítla. Neschválení zákona o pojišťovnictví úzce souvisí i s problematikou pozměňujících legislativních návrhů řešících dlouhodobě nepříznivou situaci týkající se krátké doby trvání smluv u produktu životního pojištění. Statistiky potvrzující nutnost regulace provizí zprostředkovatelů jsou ale nekompromisní. Do pěti let od uzavření pojistné smlouvy je ukončeno cca 55 % smluv se všemi z toho plynoucími negativy pro klienty (minimální odkupné v případě smlouvy s investiční složkou a duplicitně placená provize u ostatních typů smluv, kdy nepoměr doby, na kterou se předpokládá trvání smlouvy a jemuž odpovídá vyplacená provize a skutečného trvání smlouvy, je naprosto markantní). Neexistence regulace provizí podporuje udržování stavu silné informační asymetrie ve vztahu mezi klientem a pojišťovacím zprostředkovatelem, kdy zprostředkovatel má detailní informace o prodávaném produktu i své odměně, není však povinen je klientovi sdělit; ten tak nemá možnost posoudit, zda je mu skutečně doporučován pro něj nejvhodnější produkt či pouze produkt, z nějž má zprostředkovatel nejvyšší provize. Tato skutečnost pak vytváří prostor pro praktiky, jako jsou doporučování pro klienta nevhodných produktů (mis-selling) nebo tzv. přetáčení smluv. ČAP proto bude i nadále aktivně navazovat na již provedené samoregulační kroky trhu k zajištění větší transparentnosti životního pojištění. Klíčovým bude projekt, na kterém spolupracujeme s asociacemi zprostředkovatelů, který by měl na základě výměny dat vést k lepšímu hodnocení kvality produkce zprostředkovatele. I nadále pak budeme informovat veřejnosti o významu životního pojištění, a přispívat tak ke správnému a pro klienty vhodnému využívání produktů životního pojištění.
V bilanci uplynulého roku pak nemůžu opomenout vývoj novely zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. V červenci vydal Ústavní soud nález, ve kterém vyložil současné znění zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu tak, že pojišťovna je povinna v případě úpadku cestovní kanceláře plnit i nad sjednaný limit pojistného plnění. Proti takovému výkladu, který šel prosti samotným principům pojišťovnictví, který však Ministerstvo pro místní rozvoj prosazovalo do zákona, jsme se dlouhodobě ohrazovali. Nakonec se nám podařilo navrhnout řešení, jež bylo ze strany MMR téměř zcela akceptováno a které pojišťovnám umožňuje pojistné smlouvy s cestovními kancelářemi sjednávat. Zároveň také toto řešení motivuje obě strany, aby byl pojistný limit dohodnut v dostatečné výši sdílením odpovědnosti obou stran za jeho sjednání, přičemž ohraničuje plnění pojišťovny právě tímto sjednaným limitem. Klienti mají nyní větší jistotu, že v případě krachu vybrané cestovní kanceláře se bezpečně a bez problémů vrátí se svými rodinami domů nebo že budou dostatečně odškodněni, pokud na svou dovolenou z důvodu krachu cestovní kanceláře nenastoupili.
2. Jak se bude pojišťovnictví vyvíjet v roce 2016?
Rok 2016 bude pro pojišťovnictví v celé Evropské unii důležitý, neboť po mnoha letech odkladů konečně nabyde účinnosti zmíněná Solventnost II. Ta představuje výrazný posun v komplexnosti výpočtu určení potřebné výše kapitálu a technických rezerv, jež výrazně více odpovídají rizikovému profilu konkrétní pojišťovny, než je tomu v případě stávající regulace Solvency I. Nová regulace také přináší pro pojistitele nutnost detailnějšího řízení rizik, navýšené výkaznické povinnosti, dokumentace všech procesů a další požadavky. Jak bylo uvedeno výše, v České republice nedošlo ke schválení zákona o pojišťovnictví, jež SII do českého prostředí implementuje. Po část roku 2016 tak bude v ČR na rozdíl od zbytku Evropské unie stále v platnosti starý regulatorní režim Solvency I. Tato věc nemá žádný bezprostředně negativní dopad na služby poskytované klientům, ale rozhodně musí být i nadále cílem celý proces implementace SII co nejplynuleji dokončit. A to nejen z důvodu hrozících sankcí ze strany EU, ale především pro skutečnost, že pojistitelé již do implementace nové směrnice nainvestovaly nemalé zdroje a dvojí reporting bude přinášet další náklady a rizika.
Velkou výzvu pro investiční složku životního pojištění pak představuje aktuální období velmi nízkých úrokových sazeb, jehož konec nelze nejen v roce 2016 očekávat. Garantované výnosy v rámci kapitálového pojištění klesly na minimální hodnoty, a nabídka tohoto produktu se tak velmi omezuje – nicméně dosažení výnosů očekávaných ze strany klientů je nyní náročné i v produktech investičního životního pojištění. Prostor pro další růst životního pojištění je zejména v adekvátním rozšíření rizikových smluv a jejich nastavením do takového rozsahu, aby například v případě výpadku příjmu živitele z důvodu nemoci, úrazu, invalidity atd. nedošlo k poklesu životní úrovně rodiny. Platí, že v nastavení smluv životního pojištění existují stále velké rezervy a krytí rizik představuje klíčové know-how odlišující pojišťovny od ostatních subjektů finančního trhu.
Českému pojišťovnictví lze do roku 2016 přát vyřešení stávajících legislativních turbulencí a zajištění stabilního podnikatelského prostředí. U životního pojištění vidím postupnou změnu trendu, kdy se upozadí investiční funkce tohoto klíčového produktu a vývoj bude směřovat k původnímu smyslu pojišťovnictví, kterým je krytí rizik. U neživotního pojištění pak pro rok následující vedle zmíněné problematiky pojištění vozidel vyplývá prostor pro další růst v identifikaci vhodných oblastí, kde pojistitelé mohou uplatnit své know-how. Jde například o oblast zdravotního pojištění, kde lze očekávat, že v roce 2016 bude vyřešena aktuální otázka zdravotního pojištění cizinců, nebo o problematiku pojištění katastrofických rizik, jelikož komplexní řešení problematiky živelních škod ve spolupráci státu a pojišťoven stále chybí. Obrovskou příležitostí je pak pojištění odpovědnosti, které se musí stát cílem intenzivnější komunikace ze strany pojišťoven.
3. Jakým způsobem by se měla v Česku zvyšovat finanční gramotnost občanů?
Všechny přístupy k finanční gramotnosti, od Austrálie přes Evropu až po Ameriku, mají jednu věc společnou – základem úspěšného řízení osobních financí je správně sestavený rozpočet. A ten by měl být také průběžně sledován a případně upravován. K tomuto uhelnému kameni správně zvládnutých financí je však zapotřebí určitý stupeň základních ekonomických znalostí, a je proto jen dobře, že je dnes už realizován plán Národní strategie finančního vzdělávání, který určuje standardy výchovy finančního vzdělávání ve školách. V tomto kontextu bych zmínil, že se ČAP účastní také projektu financnivzdelavani.cz. Tato aktivita sdružuje profesní asociace a další subjekty působící na finančním trhu v ČR a je podporována Ministerstvem financí ČR. Osvěta ve finančních záležitostech, kterou si klade za cíl, je šíření prostřednictvím neziskového vzdělávacího webu a zaměřuje se na přiblížení jak fungování finančních produktů, tak na přístupy k řešení potřeb, cílů a situací, které jsou nakonec s penězi vždy nějak spojeny. Česká asociace pojišťoven také organizuje řadu dalších osvětových aktivit, jejichž cílem je posílení informovanosti veřejnosti ve sféře pojištění a zvýšení povědomí v oblasti jednotlivých pojistných produktů. Za všechny jen například zmiňme informační portál www.jaksepojstit.cz, který spotřebiteli pomáhá v lepší orientaci ve složitém světě pojištění.
Komentáře
Přidat komentář