Všichni jsme zaznamenali velký třesk, o který se letos postaraly zvěsti o fúzi dvou velikánů mezi německými finančními domy Deutsche Bank a Commerzbank. Hodně se diskutovalo o všech pro a proti v takovém megadealu. Nakonec si zachovali oba hráči odstup a ze spojení zatím sešlo. Na jedné straně by bývali jistě ušetřili náklady, na straně druhé by ale prvotní masové propouštění způsobilo enormní výlohy. Nákladná by jistě byla i potřebná integrace několika IT systémů do jednoho.
Tento příklad ukazuje komplexitu a mnohostrannost takového procesu sloučení. Vždy je to proces na zvážení. Nicméně rámcové podmínky takovému pohybu nahrávají. „Na pozadí historicky nízkých úroků se konkurence přesouvá stále více do oblasti nákladových kvót a zisku z vyšší efektivity. A zdá se, že tady je stále ještě prostor,“ komentuje vývoj Michael Klüttgens ze společnosti Willis Towers Watson.
Mohlo by vás zajímat: Povinné pojistné garanční fondy
Také specializace hraje svoji roli. „Opravdu jen velmi málo společností dokáže být úspěšných ve všech regionech, ve všech pojišťovacích odvětvích, ve všech zákaznických segmentech anebo všech obchodních kanálech. Mnoho firem se snaží zaměřit se na klíčový obchod, případně někde něco přikoupit nebo se naopak oddělit od okrajového businessu. Dalším motivem pro fúze je snaha navýšit svoji tržní sílu a podíl. I když fúze v sobě skrývá rizika a převzetí jiných subjektů často stojí vysokou cenu, pomáhá to konsolidaci trhu. Posílení významných hráčů často vede i k ozdravění a navýšení marží.“
A právě z těchto pohnutek v Německu v roce 2018 převzala Axa společnost XL. U francouzského koncernu nešlo ani tak o krok z nouze, jako spíše směrem ke strategickému dobývání trhu. Díky získání XL se může nyní společnost zaměřená dříve spíše na životní pojištění a správu aktiv soustředit více i na majetkové a úrazové pojištění.
Kriticky však byla komentována vysoká kupní cena 15,3 miliardy USD. To zatížilo podstatně dlužní kvótu. CEO Thomas Buberl si toho je vědom, nicméně spoléhá perspektivně na enormní posun firmy v porovnání s konkurencí. „Rok 2018 byl strukturálním rokem, v roce 2019 spočívala naše priorita v integraci XL a snížení našeho zadlužení. Nic jiného jsme nedělali.“ Přijde tedy do budoucna v Německu nějaká gigafúze obrů? Asi si to nedovedeme úplně představit. Nebezpečná ale bude situace, pokud mocní budou stále mocnější a odstup ke zbytku trhu poroste. To však nelze vyloučit.
Komentáře
Přidat komentář