10 fenoménů, které mohou v pojišťovnictví způsobit zemětřesení: Životní pojištění


			10 fenoménů, které mohou v pojišťovnictví způsobit zemětřesení: Životní pojištění
24.1.2020 Produkty, Zahraničí

Co skutečně přinese budoucnost do oboru pojišťovnictví? Jak je třeba podniky strategicky přenastavit, na co je zaměřit? Kdy a kde hrozí v nejhorším případě pád? Nad těmito otázkami se zamysleli redaktoři německého odborného portálu Versicherungswirtschaft a podrobili zkoumání deset nejnapínavějších vývojových fenoménů v branži. Věnujme se nyní celé jedné velké oblasti: životnímu pojištění.

Co si dnes vlastně ještě myslet o životním pojištění a jak by vlastně mělo vypadat? Takové otázky padají často – ať v soukromí, v médiích nebo přímo při profesním debatách v pojišťovnách. A neexistuje jediná a snadná odpověď. Řada státních a dozorových orgánů bije na poplach a tvrdí, že je třeba toto branži podrobit silnější kontrole. Mluvil tak například v listopadu i výkonný ředitel německého dozoru Bafin Frank Grund na výroční konferenci.

Jen zřídka i v dlouhé německé historii životního pojištění byly rámcové podmínky tak kruté jako dnes: úroková míra na dně, požadavky regulatoriky, demografický vývoj a zastaralé IT struktury v pojišťovnách – a naproti stále náročnější klient a digitální doba. „Minimální úroková míra je nová realita. Klasické kapitálové pojištění, mezi Němci nejoblíbenější varianta zabezpečení na stáří, v těchto podmínkách nefunguje a je zcela ze hry,“ prohlásil Patrick Dahmen z představenstva pojišťovny HDI.


Mohlo by vás zajímat: Swiss Re: Katastrofy v roce 2019 stály pojistitele 56 mld. USD


Podle něj je třeba nabídnout zákazníkům jednoduché digitální produkty a služby. Pojišťovnám se musí povést předložit smart pojištění a servis na digitální bázi, s nimiž bude možné zacházet stejně snadno, jako se smartphonem. Etablované pojišťovny s dlouhou tradicí a mnoha pojistnými smlouvami ve kmeni mají však v tomto ohledu handicap s historicky vyvinutými IT strukturami. A ty musí být převedeny na jednotný systém řízení portfolia, aby byly společnosti schopny obstát nákladově a efektivitou v konkurenci s mladšími hráči.

A to zase vyžaduje odpovídající investice. Některé společnosti v Německu se rozhodly proto pro exit. Zastavily nový obchod a své kmeny poslaly do interního (Ergo), resp. externího (Generali) run-offu. Obě opce se jeví jako legitimní a v případě hladkého profesionálního provedení mohou znamenat pro zákazníky výhodu.


Mohlo by vás zajímat: Lidé se zdravotním postižením jsou často senioři


Další možností je podle Patricka Dahmena hlubší specializace a fokus na určité segmenty. Například pojistné produkty specializované na dlouhodobou péči zaměřit na specifické cílové skupiny – třeba lékaře, specializovat se na specifický obchodní kanál nebo jen na určitou úzkou aktivitu v rámci pojišťovacího řetězce (například v Německu funkční platforma Viridium sloužící právě k run-off procesu).

Třetí varianta je dnes pravděpodobně ta nejtěžší: dominantní společnost zůstane i nadále kompozitní pojišťovnou s plnohodnotným rozsáhlým sortimentem nabídky, všemi obchodními cestami k zákazníkovi a s vlastní realizací všech úkonů a procesů. Jenomže k takovému rozhodování je zapotřebí velké odvahy a odpovědnosti. Takže trendem budou jak radikální řezy a zvraty, tak i dlouhodobá bitva za zachování dosavadního tržního podílu.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články