Proč tak široký úvod? Světová zpráva o štěstí měla „díky“ této už měsíce trvající situaci neopakovatelnou příležitost zjistit, jak hodně se pandemická zkušenost propíše do subjektivního vnímání blaha nebo naopak životní bídy.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců v 1Q 2021: Pouze TOP 3 se nemění
„Potřebujeme se naléhavě z covidu poučit,“ sdělil Jeffrey Sachs ze společnosti Gallup. „Pandemie nám připomíná globální rizika životního prostředí, urgentní potřebu vzájemné kooperace, ale i těžkosti spolupráce na úrovni každé země a v mezinárodním měřítku. Světová zpráva o štěstí 2021 nám ukazuje, že se musíme snažit o vyrovnanou pohodu mnohem více než o pouhé bohatství, což se nestane, dokud si neuvědomíme, že naše úsilí musí být nasměrováno na výzvy v oblasti udržitelného rozvoje.“
Každý ročník Světové zprávy o štěstí kompiluje zpravidla data z předchozích tří let výzkumu. Analytici tak činí proto, aby zvětšili vzorek a odstranili některé překážky důvěryhodnosti. Pokud se optikou let 2018-2020 podíváme na výsledky, vyjde nám těchto 10 nešťastnějších států světa:
- Finsko
- Dánsko
- Švýcarsko
- Island
- Nizozemí
- Norsko
- Švédsko
- Lucembursko
- Nový Zéland
- Rakousko
Za tento ročník (2021) ale autoři studie považovali vzhledem k pandemii COVIDU-19 za zajímavé, jak by země dopadly, pokud bychom sledovali výsledky pouze za rok 2020. Zde je zapotřebí poznamenat, že jednoroční vzorek je tak omezený a současně rozdíly mezi předními zeměmi na žebříčku jsou tak těsné, že diference mezi většinou zemí není statisticky signifikantní. Ale i tak se můžete seznámit s top desítkou 2020:
- Finsko
- Island
- Dánsko
- Švýcarsko
- Nizozemí
- Švédsko
- Německo
- Norsko
- Nový Zéland
- Rakousko
(Lucembursko nebylo v roce 2020 účastníkem studie; celkové umístění za roky 2018 a 2019.)
Není žádným překvapením, že Finsko se ocitlo znovu na špici. To se umisťovalo i v minulosti vždycky mezi prvními. Ukázala se vysoká míra vzájemné důvěry lidí, která pomáhala chránit životy během pandemie.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Neserióznost je metla pojišťovnictví
„Trochu překvapivě jsme nezaznamenali v průměru pokles pohody a blahobytu v osobním hodnocení lidí ve vztahu k vlastnímu životu,“ konstatoval analytik John Helliwel. „Jednou z možných interpretací je, že lidé vnímali covid jako celek a společného nepřítele, který ohrožuje každého, což generovalo mezi nimi smysl pro solidaritu a vzájemnost.“
Data ze zprávy také ukazují některé nápadné rysy odolnosti v sociálních pocitech a životního hodnocení. Zpráva rovněž reagovala to rozdílné počty úmrtí na koronavirus v různých regionech světa. Hlavní identifikované faktory pro proměnlivé postoje mezi státy jsou věk místní populace, zda je země ostrovním státem či nikoli a blízkost jiné „silně zamořené“ země. Význam hrají i kulturní odlišnosti a stupeň důvěry lokální populace ve veřejné instituce, znalosti a zkušenosti z předchozích epidemií nebo nerovnost v příjmech obyvatelstva. Dokonce důležité je i to, zda hlavou vlády je žena či muž.
Mohlo by vás zajímat: Dušan Šídlo: Životní pojištění má to nejlepší před sebou
Ukázalo se například, že velmi tvrdá opatření proti šíření nákazy ve východní Asii nejenže efektivně kontrolovala pandemii, ale rovněž tlumila negativní vliv každodenních příběhů infekce u lidí. Naproti tomu mentální rovnováha a zdraví byly jinde jednou z „obětí“ jednak pandemie samotné, ale také tvrdých opatření včetně opakovaných lockdownů. Například ve Velké Británii měla být v květnu loňského roku úroveň mentálního zdraví podle projekce z minulosti bez výskytu pandemie o 7,7 % vyšší, než tomu bylo ve skutečnosti, a naopak počet případů problémů mentálního zdraví reálně o 47 % nižší, než bylo ve skutečnosti zjištěno.
Z jevů doprovázejících poslední vývoj světa ve stínu koronaviru report odvodil, že hybridní způsob práce, tedy vyrovnaná báze mezi kancelářskou prací a prací v režimu home office, je vítaný, protože zvládá sociální kontakty mezi lidmi a garantuje flexibilitu pracovníků, což jsou podle studie klíčové faktory pro pocit pohody v práci a na pracovišti.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Gabal: Anatomie neúspěchu. Poznámky ke kořenům českého pandemického debaklu
A co Česko?
Zde lze konstatovat, že nejsme sice na špici, ale i tak jsme se umístili dosti vysoko. Náleží nám pěkné 16. místo. Dlužno dodat, že z tzv. „východních zemí“ jsme na tom nejlépe. Skokanem roku se stala Čína, která se vyšvihla z 94. příčky až na místo devatenácté. Zde právě profesor Shun Wang z jihokorejské univerzity poukázal na to, že velmi tvrdá opatření vlády posílila sebedůvěru a oslabila nejistoty místní populace. Na samém spodku žebříčku byly Afganistán, Zimbabwe, Tanzanie a Jordánsko.
Komentáře
Přidat komentář