Máte slovo: Více, či méně diagnóz v závažných nemocích


			Máte slovo: Více, či méně diagnóz v závažných nemocích
16.12.2021 Pojistný trh, Produkty

Třetí pokračování je zde a tentokrát námět přišel přímo od jednoho ze čtenářů. Opět téma, které rozděluje poradce na dvě skupiny. A také pojišťovny a výsledkem jsou dva přístupy k designu produktu. Který z nich vyhraje u poradců a klientů?

Otázka z dopisu čtenáře

Nedávno jsem v krátké době absolvoval školení dvou různých pojišťoven. Každá z nich prezentovala zcela odlišnou strategii v pojištění závažných nemocí. První dávala důraz na pojištění závažných nemocí se 40 diagnózami. Naopak druhá představila kombinaci pojištění 4 závažných nemocí s pojištěním následků nemoci. A oba školitelé samozřejmě hovořili o svém produktu jako o nejlepším.“  Tolik z e-mailu, pojďme se podívat na oba přístupy a využijeme i argumentaci z materiálů jednotlivých pojišťoven. A vše doplníme ještě třetím názorem, z pohledu mnoha poradců extrémním.


Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl: Argumenty proti obhajobě monopolu zdravotního pojištění cizinců


1) Pojištění závažných nemocí je přeceňováno

Začněme méně častým přístupem. Jeho zastánci tvrdí, že pojištění závažných nemocí není v Česku potřeba a je zbytečně přeceňováno. Argumentem je systém veřejného zdravotního pojištění. první pojištění závažných nemocí vzniklo v roce 1983 v JAR. Obsahovalo 4 pojištěné diagnózy: rakovinu, mrtvici, infarkt a operaci – srdeční bypass. Pojištění bylo nabízeno s primárním cílem na pokrytí nákladů na léčbu či operaci uvedených nemocí. Sekundárně na pokrytí výpadku příjmu následkem poklesu schopnosti výdělečné činnosti či přímo její nemožnosti.

V Česku na rozdíl od JAR, USA a dalších zemí máme velice silný veřejný systém zdravotní péče. A také si za něj platíme dost peněz. Např. zaměstnanec odvádí 13,5 % (4,5 % ze mzdy a 9 % latí zaměstnavatel, tj. jedná se také o část mzdových nákladů). V tomto „pojistném“ si každý zaměstnanec platí zdravotní péči. Ta zahrnuje léčbu všech závažných nemocí, nejen těch několik uvedených v komerčním pojištění.

Pro zajištění příjmů v případě jejich výpadku nebo poklesu, je zde pojištění invalidity. Právě to je základní ochranou příjmu a pojistné částky bývají nejvíce podhodnoceny. Třeba právě tím, že část pojistného odčerpá pojištění závažných nemocí a pojistník pak již nemá na dostatečné pojistné částky. Proto zastánci tohoto přístupu doporučují střízlivost v nastavení pojistných částek pro závažné nemoci, max. nižší jednotky stotisíců nebo dokonce pojištění ani nesjednávat a prostředky alokovat do důležitějšího krytí. A dodávají, že je třeba maximum peněz získat od zdravotní pojišťovny, např. i transport do nemocnice na onkologické ošetření a zpět.


Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Zakotvení problematiky pojištění cizinců v právu EU


2) Čím více diagnóz, tím lépe

Na druhé straně je zde produktový přístup části pojišťoven, které se snaží zařadit co nejvíce diagnóz. Doby, kdy byly pojištěny 4 diagnózy, jsou již dávno pryč a v rámci soutěže o nejvíce položek byla překonána hranice 40 diagnóz. Výhodou přístupu je, že produkt vypadá na první pohled výrazně „bohatší“. Většina klientů není schopna posoudit pravděpodobnost nemoci a už vůbec ne definici. Atraktivitu pojištění tak posuzují podle počtu pojištěných nemocí.

Zároveň pojišťovny vědí, že pro klienty je důležitá cena pojištění. Rovnice, jak navýšit počet diagnóz a zároveň udržet dobrou cenu má za výsledek, že je třeba přidávat diagnózy s malou pravděpodobností výskytu. Toho je docíleno několika postupy.

  • Pojištěnou nemocí není samotná diagnóza nemoci (např. Parkinsonova choroba, Encefalitida, Kóma, Meningitida atd.), ale teprve stav, kdy pojištěný je v určitém stupni závislosti.
  • Přidávání stavů, které nejsou následkem nemoci, ale úrazu s nízkou pravděpodobností. Zde dochází navíc k překryvu, stavy jsou již pojištěny v rámci trvalých následků úrazu (popáleniny, úrazová ztráta sluchu, zraku, …).
  • Některé diagnózy jsou považovány za likvidní pouze za předpokladu, že dotyčný se nezapomněl naočkovat dle očkovacího kalendáře (např. tetanus).
  • Zařazení diagnóz, které pro cílovou skupinu (např. dospělá populace, Evropané atd.) jsou vzácné až nepravděpodobné. Jako příklad uveďme: Reyův syndrom, Cholera, Žlutá zimnice, Horečka dengue, Schistosomóza, Takayasuova arteritida.

Mohlo by vás zajímat: STAR INSURANCE GROUP slaví tříleté výročí. Na jakých principech skupina funguje?


3) Hlavní nemoci + all-risk na vážné následky

Část pojišťoven se z výše uvedených důvodů rozhodla opustit (z jejich pohledu) slepou uličku mnoha diagnóz. Podle nich neplatí „čím víc pruhů, tím víc Adidas“, ale zároveň nabízí krytí pro neomezeně diagnóz. Mezi průkopníky přístupu patří NN, Simplea nebo Pillow. Strategii lze popsat jednoduše: pojištění se skládá ze dvou částí.

  • Pojištění pouze hlavních diagnóz, které ale tvoří 90 % závažných nemocí. Jedná se o tzv. BIG 3 (infarkt, rakovina, mrtvice) a případně několik dalších diagnóz s nižší pravděpodobností zařazených s určitým důvodem (např. závažný dopad).
  • Pojištění následků nemocí, které platí pro libovolnou nemoc, bez ohledu na to, zda je či není zařazena v nějakém seznamu. Lze tak říct, že platí i pro nemoci, které ještě nejsou „na světě“ a objevíme v budoucnu, např. určité mutace virů.

Máte slovo Více či méně diagnóz v závažných nemocích 1

Někdy jsou tyto dvě složky nabízeny dohromady (Simplea, následky nemocí jsou zastoupeny pojištěním závislosti různého stupně) nebo samostatným pojištěním závažných nemocí s diagnózami a samostatným pojištěním následků nemocí. V tomto případě bývají kromě „stavu závislosti“ pojištěny i další následky.

Argumenty pro tento přístup shrnula NN pojišťovna v jednom ze svých materiálů následovně: „Na světě existují tisíce nebezpečných nemocí. Ani veřejná publikace Mezinárodní klasifikace nemocí WHO neobsahuje zdaleka kompletní vyčet závažných onemocnění, a to vyjmenovává tisíce položek na 700 stranách. Ani výčet stovky diagnóz vám nezaručí, že v případě zdravotních komplikací daného onemocnění nezůstanete bez pomoci. Následek je pro každého srozumitelný. Jeden následek vydá za celou řadu diagnóz.


Mohlo by vás zajímat: Karel Waisser: Nevěřím, že se pojišťovnictví znovu vydá cestou monopolizace


Závěr aneb máte slovo

Jaký přístup k pojištění závažných nemocí podle vás v budoucnu převládne? Bude klientům nabízeno pojištění závažných následků se 100 diagnózami podobně jako se stále zvyšuje progrese u trvalých následků nebo zvítězí přístup s „nekonečně“ diagnózami v podobě seznamu závažných následků nemoci? Řekněte nám v diskusi pod článkem, jaký směr podporujete a proč. Předem děkujeme!

Martin Podávka
Člen představenstva Pillow

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články