Stéphanie Payet se ve svém příspěvku zaměřila především na rozdílné penze mužů a žen. Tento rozdíl, který označuje jako genderovou penzijní mezeru, je v zemích OECD nadále významný, neboť v průměru činí 26 %. Vychází podle ní z genderových rozdílů během celého životního cyklu.
K tomuto rozdílu přispívají rovněž soukromé systémy spoření na důchod. Analýzy OECD potvrdily, že ženy se méně, než muži zapojují do plánů úspor na stáří a když se zúčastní, tak hradí menší příspěvky než muži. To znamená, že ženy získávají z penzijních plánů méně, resp. menší dávky. Mezera v penzijních aktivech se objevuje již ve věkové skupině 25–34 let a dále se pak rozšiřuje. Navíc vzhledem k tomu, že ženy se v průměru dožívají vyššího věku, tak v mnoha příspěvkově definovaných plánech se budou muset spoléhat na svá aktiva po delší dobu.
Mohlo by vás zajímat: Martin Diviš: O pojistný sektor se společnost může stoprocentně opřít
Uzavírání genderové penzijní mezery je velkou výzvou vzhledem k tomu, že příjem ze soukromých penzijních systémů je úzce spojen se zaměstnáním a příjmovými modely. Rozdíly na pracovním trhu mezi muži a ženami jsou skutečně hlavním faktorem vytvářejícím zmíněnou mezeru. Ženy jsou prostě méně zapojeny do pracovního procesu a méně žen má penzijní ujednání vztahující se k zaměstnaneckému penzijnímu plánu.
Ženy také mají tendenci mít kratší kariéru, protože si berou přestávky na péči o děti nebo příbuzné. Tím přispívají do penzijního plánu méně let a tím pádem nashromáždí méně finančních prostředků. Navíc ženy jsou nadměrně zastoupeny ve skupině zaměstnanců na částečný pracovní úvazek. Zaměstnání touto formou činí pracovníka nezpůsobilým k zapojení do plánu úspor na stáří, ale zároveň to znamená nižší mzdu a nižší nárok na důchodové dávky. Payet dokládá, že průměrná genderová penzijní mezera pro zaměstnance na plný úvazek se nyní v OECD pohybuje kolem 13 %. Při dané sazbě příspěvku do penzijního plánu odvozované od pracovního příjmu to značí, že ženy platí menší částky.
Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Se značkou UNIQA je v ČR a SR spojeno téměř 3,5 milionu klientů
Kromě aspektů daných pracovním trhem ovlivňují genderovou penzijní mezeru i jiné faktory – behaviorální, kulturní a společenské – které je účelné si uvědomit. Ženy častěji projevují vyšší úroveň averze k riziku než muži, což se dá vyložit jako preference investic s nižším rizikem, a tudíž v průměru s nižším výnosem z úspor na stáří. Ženy mají v průměru nižší úroveň finančních znalostí než muži, takže je pro ně v zásadě obtížnější činit informovaná rozhodnutí ohledně úspor na stáří.
Podle Payet nelze nezmínit, že dopady rozvodu nebo smrti manžela/manželky na úspory na důchod mohou být horší pro ženy než pro muže vzhledem k tomu, že finanční rozhodnutí v rámci manželské dvojice provádí prioritně osoba s hlavním příjmem, což bývá nejčastěji muž. Genderové stereotypy a genderová očekávání mohou rovněž částečně vysvětlit, proč ženy jsou stále ještě primárním pečovatelem o rodinu, což ovlivňuje jejich pracovní a výdělkovou historii.
Mohlo by vás zajímat: Pavel Řehák: Klientský zážitek se stal hlavním bodem naší práce
Nakonec Payet upozorňuje, že komunikační kampaně nevedou k zapojení žen do plánování na stáří, protože neberou v úvahu tu skutečnost, že ženy reagují odlišně na kontext i na skladbu informací. Ze všech uvedených důvodů podle Payet jasně vyplývá, že musí zasáhnout politika. Politikové musejí jednat, aby byla snížena velikost genderové penzijní mezery, pokud jde o soukromé systémy spoření na stáří. Mohou vylepšit konstrukci ujednání a tím zajistit, že nebudou zhoršována nerovnostmi plynoucími z pracovního trhu. Payet konkrétně navrhuje:
- podporovat přístup žen do systémů úspor na stáří zvýšením dostupnosti takových systémů v odvětvích v hlavní míře zaměstnávajících ženy a také zmírněním požadavků na jejich zapojení do těchto systémů,
- motivovat účast žen v těchto systémech prostřednictvím „pošťuchovacích“ strategií (např. automatické zapsání/zahrnutí), finančními pobídkami a vzdělávacími programy pro oblast financí šitými na míru,
- zlepšit úroveň a frekvenci příspěvků žen prostřednictvím příspěvků od zaměstnavatelů nebo manžela, subvencemi za mateřství a péči, i finančními pobídkami,
- upravit konstrukci systémů spoření na důchod kariérním modelům žen tím, že budou flexibilnější, pokud jde o úroveň příspěvků a zlepšení přenositelnosti zaměstnaneckých penzijních plánů,
- zlepšit výnosy z úspor žen na stáří používáním nekonzervativních nestandardních investičních strategií, jež by překonaly averzi k riziku a poskytly objektivní hodnocení individuální rizikové tolerance,
- zvýšit finanční nezávislost žen tím, že se povolí rozdělení penzijních nároků buď v době jejich akumulace, nebo v případě rozvodu. S tím souvisí potřeba komunikovat opce dostupné pro rozdělení penzijních aktiv při rozvodu,
- řešit delší průměrnou dobu dožití žen vyrovnáním důchodového věku mezi pohlavími, kalkulací důchodového příjmu založeného na unisex úmrtnostních sazbách, je-li to případné, podporou příjmů (plnění) přeživší osoby či podporováním dostupnosti výplatních opcí.
Komentáře
Přidat komentář