Penze z globálního pohledu: Genderová nerovnost je strašák


			Penze z globálního pohledu: Genderová nerovnost je strašák

Globální federace asociací pojišťoven (GFIA), která zastupuje globální pojišťovnictví zejména ve vztahu k mezinárodním finančním organizacím, mezinárodním regulátorům a tvůrcům standardů, vydala dne 9. listopadu 2021 svoji výroční zprávu. V ní jsou prezentovány aktivity této federace v celé řadě významných oblastí, jako je role pojišťovnictví při zmírňování a adaptaci na klimatickou změnu či při podpoře přechodu na udržitelnost. Není opomenuta ani otázka pojišťování kybernetických rizik, regulace či přeshraniční byznys atd. Zpráva zahrnuje tradičně i názory externích odborníků. Jedním z nich je Stéphanie Payet, analytička pro oblast penzí v OECD.

Stéphanie Payet se ve svém příspěvku zaměřila především na rozdílné penze mužů a žen. Tento rozdíl, který označuje jako genderovou penzijní mezeru, je v zemích OECD nadále významný, neboť v průměru činí 26 %. Vychází podle ní z genderových rozdílů během celého životního cyklu.

K tomuto rozdílu přispívají rovněž soukromé systémy spoření na důchod. Analýzy OECD potvrdily, že ženy se méně, než muži zapojují do plánů úspor na stáří a když se zúčastní, tak hradí menší příspěvky než muži. To znamená, že ženy získávají z penzijních plánů méně, resp. menší dávky. Mezera v penzijních aktivech se objevuje již ve věkové skupině 25–34 let a dále se pak rozšiřuje. Navíc vzhledem k tomu, že ženy se v průměru dožívají vyššího věku, tak v mnoha příspěvkově definovaných plánech se budou muset spoléhat na svá aktiva po delší dobu.


Mohlo by vás zajímat: Martin Diviš: O pojistný sektor se společnost může stoprocentně opřít


Uzavírání genderové penzijní mezery je velkou výzvou vzhledem k tomu, že příjem ze soukromých penzijních systémů je úzce spojen se zaměstnáním a příjmovými modely. Rozdíly na pracovním trhu mezi muži a ženami jsou skutečně hlavním faktorem vytvářejícím zmíněnou mezeru. Ženy jsou prostě méně zapojeny do pracovního procesu a méně žen má penzijní ujednání vztahující se k zaměstnaneckému penzijnímu plánu.

Ženy také mají tendenci mít kratší kariéru, protože si berou přestávky na péči o děti nebo příbuzné. Tím přispívají do penzijního plánu méně let a tím pádem nashromáždí méně finančních prostředků. Navíc ženy jsou nadměrně zastoupeny ve skupině zaměstnanců na částečný pracovní úvazek.  Zaměstnání touto formou činí pracovníka nezpůsobilým k zapojení do plánu úspor na stáří, ale zároveň to znamená nižší mzdu a nižší nárok na důchodové dávky. Payet dokládá, že průměrná genderová penzijní mezera pro zaměstnance na plný úvazek se nyní v OECD pohybuje kolem 13 %. Při dané sazbě příspěvku do penzijního plánu odvozované od pracovního příjmu to značí, že ženy platí menší částky.


Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Se značkou UNIQA je v ČR a SR spojeno téměř 3,5 milionu klientů


Kromě aspektů daných pracovním trhem ovlivňují genderovou penzijní mezeru i jiné faktory – behaviorální, kulturní a společenské – které je účelné si uvědomit. Ženy častěji projevují vyšší úroveň averze k riziku než muži, což se dá vyložit jako preference investic s nižším rizikem, a tudíž v průměru s nižším výnosem z úspor na stáří. Ženy mají v průměru nižší úroveň finančních znalostí než muži, takže je pro ně v zásadě obtížnější činit informovaná rozhodnutí ohledně úspor na stáří.

Podle Payet nelze nezmínit, že dopady rozvodu nebo smrti manžela/manželky na úspory na důchod mohou být horší pro ženy než pro muže vzhledem k tomu, že finanční rozhodnutí v rámci manželské dvojice provádí prioritně osoba s hlavním příjmem, což bývá nejčastěji muž. Genderové stereotypy a genderová očekávání mohou rovněž částečně vysvětlit, proč ženy jsou stále ještě primárním pečovatelem o rodinu, což ovlivňuje jejich pracovní a výdělkovou historii.  


Mohlo by vás zajímat: Pavel Řehák: Klientský zážitek se stal hlavním bodem naší práce


Nakonec Payet upozorňuje, že komunikační kampaně nevedou k zapojení žen do plánování na stáří, protože neberou v úvahu tu skutečnost, že ženy reagují odlišně na kontext i na skladbu informací. Ze všech uvedených důvodů podle Payet jasně vyplývá, že musí zasáhnout politika. Politikové musejí jednat, aby byla snížena velikost genderové penzijní mezery, pokud jde o soukromé systémy spoření na stáří. Mohou vylepšit konstrukci ujednání a tím zajistit, že nebudou zhoršována nerovnostmi plynoucími z pracovního trhu. Payet konkrétně navrhuje:

  • podporovat přístup žen do systémů úspor na stáří zvýšením dostupnosti takových systémů v odvětvích v hlavní míře zaměstnávajících ženy a také zmírněním požadavků na jejich zapojení do těchto systémů,
  • motivovat účast žen v těchto systémech prostřednictvím „pošťuchovacích“ strategií (např. automatické zapsání/zahrnutí), finančními pobídkami a vzdělávacími programy pro oblast financí šitými na míru,
  • zlepšit úroveň a frekvenci příspěvků žen prostřednictvím příspěvků od zaměstnavatelů nebo manžela, subvencemi za mateřství a péči, i finančními pobídkami,
  • upravit konstrukci systémů spoření na důchod kariérním modelům žen tím, že budou flexibilnější, pokud jde o úroveň příspěvků a zlepšení přenositelnosti zaměstnaneckých penzijních plánů,
  • zlepšit výnosy z úspor žen na stáří používáním nekonzervativních nestandardních investičních strategií, jež by překonaly averzi k riziku a poskytly objektivní hodnocení individuální rizikové tolerance,
  • zvýšit finanční nezávislost žen tím, že se povolí rozdělení penzijních nároků buď v době jejich akumulace, nebo v případě rozvodu. S tím souvisí potřeba komunikovat opce dostupné pro rozdělení penzijních aktiv při rozvodu,
  • řešit delší průměrnou dobu dožití žen vyrovnáním důchodového věku mezi pohlavími, kalkulací důchodového příjmu založeného na unisex úmrtnostních sazbách, je-li to případné, podporou příjmů (plnění) přeživší osoby či podporováním dostupnosti výplatních opcí.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články