Portál Právo pro všechny: Home office z pohledu zákona


			Portál Právo pro všechny: Home office z pohledu zákona

Epidemie COVIDU-19 způsobila velkou proměnu pracovního dne běžného zaměstnance. V rámci opatření proti boji s pandemií byli zaměstnavatelé již od druhého čtvrtletí roku 2020 nuceni přesouvat své zaměstnance z kanceláří do jejich domovů. V tomto článku se podíváme zejména na to, jak je práce z domova regulována zákonem, jaká práva a povinnosti má zaměstnanec pracující z domova a jak si taková práva a povinnosti upravit prostřednictvím dohody o výkonu práce z domova.

Jak zákon vymezuje práci na home office?

Na začátek je potřeba říct, že zaměstnanec ze zákona nemá nárok na home office (HO). Stejně tak ho zaměstnavatel nemůže zaměstnanci jednostranně nařídit. V zákoně je HO upraven v ustanovení § 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle tohoto ustanovení jsou zaměstnanci na HO ti, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují. Zaměstnanec na HO tak může pracovat:

  1. v režimu dle § 317 zákoníku práce, kdy vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhne;
  2. v režimu, kdy mu pracovní dobu rozvrhne zaměstnavatel;
  3. v kombinovaném režimu, kdy si zaměstnanec v některých dnech rozvrhne pracovní dobu sám a v některých dnech mu ji naopak rozvrhne zaměstnavatel.

Tento článek dále pracuje s variantou, kdy zaměstnanec pracuje na HO v režimu dle § 317 zákoníku práce, tedy v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, přičemž bližší podmínky pro rozvrhování pracovní doby mohou být stanoveny v dohodě o výkonu práce z domova. 


Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2020 v Česku dle oPojištění.cz


Pracovněprávní vztahy zaměstnance na home office

Na pracovněprávní vztahy zaměstnance na HO se vztahuje (s určitými odchylkami) stejná úprava jako na zaměstnance, který má práci konat na pracovišti zaměstnavatele. Tyto odchylky jsou výslovně uvedeny v ustanovení § 317 zákoníku práce, nebo mohou být sjednány v dohodě o výkonu práce z domova mezi zaměstnavatelem se zaměstnancem.

Práci na HO může dále upřesňovat vnitřní předpis zaměstnavatele, nicméně pokud zaměstnavatel HO upraví pouze vnitřním předpisem, mohou vznikat komplikace, protože vnitřní předpis nemůže stanovit nové povinnosti zaměstnanci. Ideální je proto kombinace přijetí vnitřního předpisu a zároveň uzavření písemné dohody o výkonu práce z domova.


Mohlo by vás zajímat: GrECo a MAI spojují síly ve střední a východní Evropě


Uzavření dohody o výkonu práce z domova

Uzavření dohody o výkonu práce z domova můžeme zaměstnancům i zaměstnavatelům vřele doporučit, neboť zákonná úprava je v této oblasti velmi strohá. Řadu práv a povinností obou stran pracovněprávního vztahu lze totiž nově zakotvit právě v této dohodě.

Při sjednávání dohody o výkonu práce z domova je důležité, aby obsahovala ustanovení, která upravují zejména následující oblasti:

1. Specifikace rozsahu práce zaměstnance na HO

Zde se může jednat o určení daného počtu hodin/dnů v týdnu/měsíci, či určení celého období, kdy bude zaměstnanec na HO pracovat (kupř. období od 4. 5. 2021 do 4. 10. 2021).

2. Odkud bude zaměstnanec pracovat

V tomto ohledu je možná jakákoli dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel může zaměstnanci umožnit pracovat pouze z jednoho konkrétně vymezeného místa v dohodě, nicméně se s ním může dohodnout na více místech (zaměstnanec kupř. chce pracovat z místa trvalého bydliště, ale občas zajet na chatu a pracovat odtamtud). Jak však uvádí bod 6. níže, i pro zaměstnance na HO musí zaměstnavatel zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci. To znamená, že při výběru pracoviště pro účely HO musí dbát na BOZP.

Nedoporučujeme ovšem sjednání výkonu práce na HO ze zahraničí, a to zejména z důvodu potenciálních problémů ohledně daní a odvodů. V případě pracovněprávních sporů mohou nastat i problémy ohledně rozhodného práva.

3. Rozvrhování pracovní doby  

Ačkoli platí, že si zaměstnanec na HO rozvrhuje pracovní dobu sám, je vhodné dojednat se zaměstnancem určitá omezení, a to zejména za účelem šetření nákladů na straně zaměstnavatele, zajištění provozuschopnosti zaměstnavatele a zajištění povinností zaměstnavatele s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

V tomto smyslu doporučujeme zejména ujednání, aby si zaměstnanec nemohl rozvrhnout práci na sobotu a neděli, ani na dobu od 22:00 do 6:00) a aby měl povinnost dodržovat minimální odpočinky mezi směnami a v týdnu. Dále je možné dojednat specifika rozvrhování dle typu práce zaměstnance. Pokud se kupř. konají periodické pracovní porady, je vhodné sjednat, aby zaměstnanec měl povinnost se těchto pracovních porad účastnit, a to prostřednictvím telefonu či videokonference.

Pokračování článku ZDE.


Mohlo by vás zajímat: Pojišťovna VZP upozornila na podvodná jednání s pojištěním cizinců


D.A.S. pojišťovna právní ochrany

D.A.S. pojišťovna právní ochrany je s čtyřiadvacetiletou tradicí v České republice jedničkou na trhu s právní ochranou (dle České národní banky se podílí téměř 92 % na nákladech na pojistná plnění celého trhu s právní ochranou). D.A.S. je jedinou specializovanou a nezávislou pojišťovnou svého druhu u nás. Svým klientům nabízí nonstop dostupný kvalitní právní servis, který se prolíná mnoha oblastmi života i podnikání. Zabývá se také edukací a přispívá k rozvoji právního povědomí ve společnosti. Ve své praxi se pojišťovna opírá o zkušenosti z více než stoleté tradice firmy i o své mezinárodní zázemí. Působí nejen v Evropě, ale také v Kanadě nebo Jižní Koreji.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články