Portál Právo pro všechny: Nároky při pracovním úrazu


			Portál Právo pro všechny: Nároky při pracovním úrazu
18.11.2020 Spektrum

Co když utrpíte pracovní úraz? Víte, na co vše máte od zaměstnavatele nárok? V tomto článku podrobně probereme veškeré nároky, které vám mohou v případě pracovního úrazu ze zákona vzniknout.

Pokud se vám v práci stane úraz (postup při pracovním úrazu jsme popsali v článku „Když se stane úraz v práci"), pak vám podle zákoníku práce vzniká nárok na plnění od vašeho zaměstnavatele. Z toho důvodu je dobré vědět, na co konkrétně máte nárok a jakým způsobem tento nárok vyčíslit. 

Nároky zaměstnance dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v důsledku pracovního úrazu jsou následující:

  1. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
  2. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
  3. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
  4. Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
  5. Náhrada věcné škody

Tyto nároky jsou na sobě nezávislé. Pouze náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jsou vázány na vystavení neschopenky a pobytu v pracovní neschopnosti.


Mohlo by vás zajímat: Telematika: O personalizované sazby pojištění je v Německu zájem


  1. Náhrada za ztrátu na výdělku

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce (nebo odměny z dohody podle § 194 zákoníku práce) a plnou výší nemocenského. Od průměrného výdělku před vznikem škody se tedy odečte náhrada mzdy/platu vyplácená zaměstnavatelem a plná výše nemocenského vypláceného ze systému sociálního pojištění. Zbývající částka je nárokem, který lze požadovat po zaměstnavateli. Výpočet průměrného výdělku není jednoduchý a pro jeho zjištění je nejlepší obrátit se přímo na zaměstnavatele.

  1. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Splnění podmínek nároku na starobní důchod není samo o sobě podstatnou změnou poměrů, která by odůvodňovala změnu v úpravě povinností zaměstnavatele vůči poškozenému zaměstnanci. Nicméně dovršení věku 65 let nebo přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění už ukončení vyplácení této náhrady ovšem znamená.

Pokud po skončení pracovní neschopnosti nebudete dále zaměstnáni u původního zaměstnavatele a přihlásíte se do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce České republiky, i jako osobě registrované v evidenci uchazečů o zaměstnání vám nadále přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity. V takovém případě se za výdělek po pracovním úrazu považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.


Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2019 v Česku dle oPojištění.cz


Zákoník práce stanovuje, že náhradu za ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. Důležité je tedy zmínit, že pokud jde o splatnost náhrad za ztrátu na výdělku, povinnost vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně je povinností právní a nikoli, jak z toho zaměstnavatelé někdy vycházejí, povinností pořádkovou. Důsledkem porušení této povinnosti je prodlení zaměstnavatele jako dlužníka podle občanského zákoníku ​.

Nemusíte se bát, že byste museli z vyplacených náhrad odvádět pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení nebo příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o všeobecném zdravotním pojištění se do vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává výše pojistného, nezahrnuje náhrada škody podle zákoníku práce. To znamená, že z těchto nároků na náhradu škody se pojistné neodvádí.

Pokračování článku ZDE.

Mohlo by vás zajímat: Telematika: O personalizované sazby pojištění je v Německu zájem



D.A.S. pojišťovna právní ochrany

D.A.S. pojišťovna právní ochrany je s čtyřiadvacetiletou tradicí v České republice jedničkou na trhu s právní ochranou (dle České národní banky se podílí téměř 92 % na nákladech na pojistná plnění celého trhu s právní ochranou).

D.A.S. je jedinou specializovanou a nezávislou pojišťovnou svého druhu u nás. Svým klientům nabízí nonstop dostupný kvalitní právní servis, který se prolíná mnoha oblastmi života i podnikání. Zabývá se také edukací a přispívá k rozvoji právního povědomí ve společnosti.

Ve své praxi se pojišťovna opírá o zkušenosti z více než stoleté tradice firmy i o své mezinárodní zázemí. Působí nejen v Evropě, ale také v Kanadě nebo Jižní Koreji.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články