„Zdravotní stav a přístup ke zdraví souvisí mimo jiné s věkem a pohlavím, ale rovněž jsou závislé na stupni vzdělání a s tím spojenými příjmy osob. Mnohem častěji například kouří a také mají silnou nadváhu lidé s dosaženým nižším stupněm vzdělání než ti, kteří dosáhli maturity nebo vysokoškolského titulu. Vedle toho také přikládají očkování menší význam lidé s formálně nižším vzděláním,“ uvedl příklady poznatků vyplývajících z analýzy Tobias Thomas, generální ředitel úřadu Statistik Austria.
Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček a Robert Gauci: Jak probíhá spojení pojišťoven UNIQA a AXA?
Velmi dobrý nebo dobrý zdravotní stav častěji u lidí s vyšším sociálním statusem
Hodnocení vlastního zdraví silně závisí na věku a pohlaví: Obecně starší osoby vidí své zdraví negativněji než mladší. A ženy hůře než muži. Ovšem vlastní vnímání zdravotního stavu ovlivňují také jiné sociální faktory. Nejvýznamnějším z nich je nižší školní vzdělání, menší příjem domácnosti nebo zvýšení zatížení bydliště prachem a spadem. Pokud vyloučíme vliv stáří, je pravděpodobnost, že se lidé cítí zdravotně velmi dobře nebo dobře, u formálně více vzdělaných osob asi čtyřikrát vyšší než u těch, které splnily pouze povinnou školní docházku.
Obzvláště patrný je rozdíl v subjektivním hodnocení zdraví podle výše příjmu, jenž má domácnost k dispozici: muži a ženy v nejvyšší příjmové skupině cítí vlastní zdravotní stav 5,4x, resp. 4,5x častěji jako velmi dobrý nebo dobrý ve srovnání s osobami s nejnižšími příjmy.
Mohlo by vás zajímat: Je promlčení fér?
Chronické bolesti zatěžují populaci s nižším dosaženým stupněm vzdělání častěji než tu vzdělanější část. Například každý třetí muž a každá třetí žena jen s ukončenou povinnou školní docházkou si stěžují na chronické bolesti zad v kříži. Mezi lidmi s vyšším vzděláním to bylo jen 18 % mužů a 21 % žen. Rovněž výskyt bolesti hlavy mezi nekvalifikovanými nebo málo kvalifikovanými muži je třikrát a mezi ženami s tímto parametrem dvakrát vyšší než u vzdělanějších protějšků. Riziko onemocnění cukrovkou je pro finančně hůře postavené jedince ženského pohlaví obzvláště vysoké: mají více než pětinásobnou pravděpodobnost této diagnózy v porovnání s ženami v nejvyšší příjmové kategorii.
Kouření a nadváha korelují s nižším vzděláním
Bez ohledu na věkovou strukturu se prokázaly v souvislosti s kouřením u obou pohlaví podstatné efekty vzdělání: muži a ženy s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání rovnajícím se povinné školní docházce kouří denně více než dvojnásobně častěji (36 %, resp. 26 %). Osoby s maturitou nebo ukončenou vysokou školou či univerzitou si nikotinu užívají každý den ze 14 % (muži), resp. 12 % (ženy).
Podobný obrázek přinesl výskyt obezity (silné nadváhy). Osoby s nižším stupněm vzdělání mají častěji silnou nadváhu než osoby s vyšším vzděláním (u žen činí rozdíl 24 % ku 9 % a u mužů 23 % ku 13 %). Studie se věnovala i výskytu kouření ve skupinách přistěhovalců do Rakouska. Podle výsledků muži a ženy z bývalé Jugoslávie (států mimo EU), z Turecka a států přijatých do EU od roku 2004 sahají po cigaretě denně častěji než rodilí Rakušané (muži 31 %, ženy 25 % versus Rakušané 21 % a Rakušanky 17 %).
Mohlo by vás zajímat: Kontrola klientů finančních institucí v boji proti praní špinavých peněz
Očkování: vliv vzdělání a příjmů potvrzen
Očkování je akceptováno signifikantně častěji s rostoucím příjmem a vyšším stupněm ukončeného vzdělání. Například proti tetanu je očkováno 81 % mužů a 76 % žen, kteří absolvovali vysokou školu či univerzitu, zatímco u osob, které pouze dochodily povinnou školní docházku, činí kvóta 60 %. Rovněž zhruba dvě třetiny kvalitně vzdělaných mužů a žen mají platné očkování proti záškrtu, obrně, popř. klíšťové encefalitidě, u méně kvalifikovaných jedinců není v Rakousku pokrytí ani poloviční. I zde hraje roli původ respondentů: podíl osob bez platné očkovací ochrany je u mužů i žen největší v případě migrantů z bývalé Jugoslávie (státy mimo EU) a Turecka.
Komentáře
Přidat komentář