Výzkumná agentura GfK SE zpracovala studii na zakázku pojišťovny na přelomu září a října v Rakousku, když oslovila on-line celkem 1005 osob ve věku od 15 let s otázkami na téma zdraví. Anketa se tak uskutečnila ještě před druhým lockdownem, přesto mohou výsledky přinést přehled o tom, zda nejnovější omezující opatření byla přijata na základě poznatků z předchozí vlny, upozornila na tiskové konferenci k výsledkům Ursula Swoboda, autorka studie. Téma zdraví je na žebříčku starostí a obav Rakušanů „úplně nahoře“, zdůraznila Ursula Swoboda. I tak ale závěry analýzy ukazují, že se chování našich jižních sousedů s ohledem na vlastní zdraví nezměnilo ani po dosavadních zkušenostech z koronavirové krize.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku 2019–2020: Jubilejní ročník ovládla Allianz
Většina se těší dobrému zdraví
17 % Rakušanů popisuje svůj aktuální zdravotní stav podle studie jako velmi dobrý nebo dobrý, zatímco jen 7 % naopak ho vnímá jako špatný nebo velmi špatný. „Pocity ohledně vlastního zdraví se mění samozřejmě s věkem, což je přirozený stav,“ připomněla Doris Wendler, předsedkyně představenstva Wiener Städtische. Mezi těmi, kdo covidem-19 onemocněli a mezitím se zase zotavili, uvádí nicméně polovina respondentů, že stále ještě pociťují následky: podle svých výpovědí se cítí slabí a bez energie, případně u nich přetrvávají dechové obtíže.
Koronavirus působí na psychiku
Celá situace spojená s pandemií má především psychické důsledky: 43 % dotázaných připustilo, že se cítí pandemií silně nebo velmi silně zatíženi, zatímco takový efekt vnímá menší nebo vůbec ne silný 29 % oslovených. Přitom existují významné rozdíly mezi pohlavími: zátěž koronaviru si uvědomuje 47 % žen, ale jen 38 % mužů. Po skončení prvního lockdownu na jaře psychický stres opadl. Alespoň tento vývoj popsalo 67 % respondentů, jakmile pominula omezující opatření a zákazy vycházení. Ty se ale podstatně silněji podepsaly obzvláště na starších osobách, jež mohly být během jarního lockdownu mnohem více ve stresu než v době ankety.
Mohlo by vás zajímat: Tomáš Nidetzký: Pojistný trh je stabilní a solventní
Ano, očkovat, ale…
Relativně vysoká je ochota Rakušanů nechat se očkovat: 21 % by se mu podvolilo v každém případě, 33 % by ho „spíše“ podstoupilo, kdyby už sérum bylo k dispozici. A 37 % těch, kdo by se očkovat nechali, by tak učinili hned první měsíc. „Pro všeobecnou ochranu by byla dostatečná kvóta proočkování 60 až 70 % obyvatel,“ upozornila Doris Wendler.
Zdravotnictví je kvalitní
Se zdravotnickým zabezpečením během omezujících opatření bylo 13 % velmi spokojeno a dalších 31 % spíše spokojeno. Naopak nespokojených respondentů bylo celkem 14 %. Více než čtvrtina dotázaných v té době nevyužilo žádných medicínských služeb (28 %), když jen 14 % z nich během lockdownu trpělo nějakým akutním nebo chronickým onemocněním.
Pro současnou vlnu omezení jsou významné výsledky studie s ohledem na počty návštěv u lékaře a termíny ošetření. 41 % Rakušanů během prvního lockdownu návštěvy u lékaře odsouvalo; ve většině případů však šlo o preventivní prohlídky nebo kontroly, nikoli akutní medicínu. Avšak 16 % z přesunutých termínů se týkalo ošetření nebo terapie akutního onemocnění. Prevence, jež nebyly provedeny, vedly jen zřídka k nutnosti pozdější operace. „Nicméně i tato čísla ukazují, jak je důležité termíny co nejdříve nahradit a dohnat,“ poznamenala Doris Wendler.
Mohlo by vás zajímat: Žádné překvapení. EIOPA chce více pravomocí!
Osobní důsledky lockdownu
Bezmála tři z deseti Rakušanů (29 %) se vyjádřili, že nyní obecně více dbají na své zdraví než dříve. Výživové zvyklosti a stravovací návyky zlepšilo podle vlastního vyjádření ale jen 18 % respondentů a jen 11 % oslovených během jarní všeobecné karantény zhublo. Během omezení vycházení celých 73 % nepodniklo nic se svojí výživou; každý desátý přiznává, že své stravování během této doby naopak zhoršil. A více než pětina během lockdownu na jaře přibrala (22 %). Bezmála pětina dotázaných rezignovala během tohoto období na sport (18 %), další pětina své pohybové aktivity omezila. Naopak více než předtím se do sportu obulo 17 % oslovených, jenže jen 11 % všech oslovených v tom vytrvala.
Soukromé připojištění v kurzu
„Jako doplněk k veřejnému zdravotnímu zabezpečení zůstává soukromé zdravotní pojištění oblíbené i v koronavirové době,“ konstatovala Doris Wendler. Poptávka po produktech soukromého zabezpečení zůstává stabilní a krize potřebu spíše rozšířila, než aby ji redukovala. Podle výzkumu GfK disponuje 30 % respondentů svým soukromým zdravotním pojištěním. Z nich 60 % má nadstandardní pojištění („Sonderklasse“), 46 % pojištění denních dávek při hospitalizaci a 40 % nadstandard pro případ úrazu. 36 % dotázaných má sjednané pojištění privátního lékaře a 7 % pojištění nákladů zubního ošetření, přičemž někteří mají více těchto uvedených druhů.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Jistě, pane premiére aneb krabice sira Humphreyho
Naopak 41 % oslovených podle svého vyjádření nevidí potřebu uzavírat privátní zabezpečení pro zdravotní účely. U opačně smýšlejících respondentů jsou hlavními motivy pro uzavření takového krytí přání kratších čekacích lhůt u lékaře, možnost vybrat si lékaře sám, přání delšího času na pacienta u lékaře, anebo vlastní ochrana proti stále rostoucím spoluúčastem ve zdravotnictví.
Komentáře
Přidat komentář